Opět Matthioliho herbář, dnes o rozmarýnu a rojovníku bahenním. Originální znění ve staročeštině.

O ROSMARÝNU

Rosmarýn jest strůmek křovatý, kůry pobělavé. Listí plno má na sobě tlustého a dlouhého jako lavendule, zespod bílého, svrchu zeleného a pruhovatého, kteréž voní jako ka­didlo. Chuti perné, hořké a trpké. Kvítí mezi listím vychází modré, a potom z něho semeno drobné a černé. Koření po drnu se rozkládá.

KDE ROSTE ROSMARÝN

Rád roste na sluní. V Frankrejchu jest ho hojnost a roste tam v strom veliký, že z něho stoly, loutny i jiné potřeby dělají, an i k palivu také ho potřebují. Ve Vlaších jako i u nás v Čechách sadí jej sobě obzvláštně do kbelíkův i jinak na zahradách pro okrasu a roz­koš. Kvetne dvakrát do roka, z jara a na podzim.

PŘIROZENÍ A MOCI ROSMARÝNU

Jest přirození horkého a suchého na prvním stupni.

Užívají rosmarýnu k lékařství i k jídlu i také k věncům; odkavadž za starodávna věneč­ný sloul. Vařiti rosmarýn v vodě a píti, žloutenici uzdravuje. Rosmarýn dobrý jest proti studeným nedostatkům žaludku, proti židkosti a dávení, aby ho s chlebem požíval aneb prachu nadělaje, v malvazí jej přijímal. Item dobrý jest proti nedostatkům jater a sle­ziny, nebo netoliko zahřívá, ztenčuje a zacpání otvírá, ale také svou trpkostí utvrzuje. Užitečný jest proti reumě a proti všem studeným nemocem, jako jsou padoucí nemoc a spánlivost, ztrnutí, smutní, šlakem poražení a těm podobné. Přidává se do těch lékův, jimiž hlavu slíváme, pro posilnění, a dělá se pařidlo proti pakostnici a pro navrácení čitedlnosti a hýbavosti žilen. Rosmarýn píti aneb v vaně v něm seděti, bílému flusu žen­skému spomáhá. Zrak vostří, kdož by kvítí jeho s vršky, s chlebem a s solí na lačný ži­tvot za několik dní požíval. Ustům vůni dobrou dává rozžvejkaný. Vařiti rosmarýn v octě a v víně a tím zuby proplakovati, tok sstupující zastavuje. Dělají se z rosmarýnu špičky k páraní zubův. Nové rány zasejpáním svaluje. Též hojí také vředy, ale nejprv aby je vínem, v němž by rosmarýn vařen byl, promýval, a teprv prachem z něho zasej­pal. Pálí se také z rosmarýnu uhlí, jimž maléři nejprvé to, což malovati chtějí, sobě vyznamenávají.

Z kvití rosmarýnového dělá se také lektvař v apatékách, kteráž slove conserva rosmarini, ke všem již dotčeným nedostatkům užitečná; někteří celé kvítí do cukru vdělávají, a jsou velmi chutné a studeným nedostatkům srdce a prsí znamenitě spomáhají. Přidávají se také kvití do lékův proti mornímu povětří. Item obyčej mají k nadívce s petrželí kuřátek a větších ptakův týž rosmarýny přidávati, kterážto - což zkušeno jest - libou vůni a velmi dobrou chut témuž pečitému přináší.

Poněvadž pak ten strůmek, kterýž zde v Čechách v hojnosti roste a známý jest mnohým a slove rojovník, veliké podobenství nese rosmarýnu, nevidělo mi se ho slušně mlčením pominouti, latině může slouti rosmarinum silvestre, to jest rosmarýn planý.

KDE ROSTE

Roste v místech mokrých lokte zvýší. Proutíčko má tenké, křehké a červené. Listí, rovně jako rosmarýn, svrchu zelené a zespod červené, špička, na které visí, červená. Při vrchu visí hroznikové okrouhlí a ryšaví, potom kvití přížluté vychází. Kořen má mdlý. Květ i listí voní jako citrýnová jablka. Chuti jsou kořenné a trpké.

Ženám jest výborný, jakž jim známé jest. Kladou také tento rojovník mezi šaty, pro zachování jich od molův. A můž se všudy užívati, podlé mého zdání, jako rosmarýnu, krom v jídle.