Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí |
|
|
|
|
|
Přehled prací | Ceny | Termíny | Kvalifikace | Pro zadavatele |
Mgr. Ivana Paukertová
Autorizace |
Zpracuji
|
Často kladené otázky |
Průvodce investora procesem posuzování vlivů na životní prostředí - EIA |
Hlavní menu
Vyhledávání
Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.
|
Novela
Zákon 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zvaný též novela EIA) vstoupil v platnost 1. dubna 2015.
Matthioli: O cibuli a ošlejchu
ukázka z knihy - Z historie rostlin - 16. 07. 2008 (8587 přečtení) Popis léčivých účinků cibule v originálním znění z Herbáře Pietra Andrea Matthioliho v překladu Tadeáše Hájka z Hájku. Doporučuji ctěné pozornosti zejména staročeské přechodníky. Cibule nachází se v několikerém způsobu, ale obyčejnější jest trojí: Jedna obecní a hlavatá slove, druhá srostlá a třetí aškalonyka. Obecní jest zas dvojí, bílá a červená. Bílá není tak kousavá jako červená.. Srostlá mívá spolu několik hlaviček srostlých, někdy devět, až i do jedenácti, a taková chutnější bývá než jiná. Ta pak, kteráž slove aškalonyka, jest náš ošlejch. Všecky pak cibule mají list dlouhý, prázdný jako trubička, zelený, kousavý a špičatý. Prut půl druhého lokte zdélí, prázdný, v prostředku nadutější. Při vrchu okrouhlé z hlavičky kvitíčko vychází a potom z něho rodí se semeno černé, kousavé. Hlavičky cibulné jsou také kousavé a špavé, jakž všem známé jest.
PŘIROZENÍ A MOCI Všecky cibule jsou ohnivého přirození, ale kteréž jsou velmi špavé a kousavé, horčí na čtvrtém stupni. Jiné čím jsou povlovnější a ne tak kousavé, tím také méně horčí. Moci jsou stírající, otvírající, ztenčující a rozrážející. Cibule jedená nadýmání plodí, ale chut k jídlu dává, žižeň přivodí. Kdož by jí mnoho jedl, bolení hlavy činí pro dýmy vstupující do hlavy. Tělo k Venušovým rozkošem vzbuzuje a zapaluje, břicho měkčí. Suchým lidem horkokrevným zvláště syrová škodí. Sny nepokojné činí, pamět zemdlévá a rozum zamračuje, zrak mdlí. Vařená moč silně žene a všeckno to činí co por, o němž jsme v předešlé kapitole mluvili. Žíly oduřilé v zadku otvírá, že z nich krev půjde, samým cibule přiložením aneb potíráním. Item chceš-li, ať by vlasy rostly kdežkoli, potírej sobě často těch míst cibulí a porostouť. Item potírej cibulí s solí bradavic, zmizejíť. Item cibule ztlučená s slepičím sádlem odhnětliny hojí. Item cibule vařená, s řeckým vínem a s fíky smíšená, přiložením boule a změty zažívá, hlíny tvrdé, zpuchliny k sezrání přivodí a protrhuje, a nejvíc dyměje. Též činí upečená a s sádlem slepičím ztlučená, otoky rozhání, bolest uší krotí, uvízlé věci v těle ven vytahuje. S medem smíšená dnu v kloubích a v člancích ukládá. S lejnem kravským smíšená břicho vodnotedlné obložením ztenčuje. Pes vzteklý ukousl-li by koho, ztluc cibuli s soli, s routou, s medem a s octem, přikládej na ránu, toť vytáhne jed ven. S octem a s solí pomazaná uhry na tváři shání. Dává se pečená s cukrem aneb s medem proti kašli a dejchavičnosti, přidada něco k tomu másla, nebo hrubé vlhkostí ven z prsí táhne a vyvodí. Vodnatost cibulná s medem smíšená mrákotu očí a povlaku zahání. Item táž vodnatost pitá aneb přiložená čmejru vyvodí a záškrtu spomáhá. V uši puštěná hluchotu i znění odjímá. Do nosu vlitá hlavu čistí od nečistot, které činívají bolest zubův a v hrdle. Dobrá jest proti oplchavosti, aby sobě těch míst aneb lysiny, nechceš-li jí míti, tou vodnatostí často potíral, velmi brzký zrost vlasům dává. Item vodnatost cibulná s vodnatostí kopru vlaského pitá velmi prospěšná jest těm, kteříž počínají vodnotedlněti. Item vodnatost cibulná s výborným octem smíšená a do nosu vpuštěná tečení krve zastavuje. Tento lék proti mornímu nakažení výborný jest: Vezmi bílou cibuli, udělej v ní špunt nakažení a vyplň dobrým dryákem s mízkou citrýnového jablka rozpuštěným, zahrad zas dobře špunt těstem a dej do horkého popela, ať se upeče. Potom vyňmi a vytlač z ní šťávu a dávej píti těm, kteříž jsou nakaženi a hlínu a pryskýř mají, a kaž, ať se dobře vypotí. Item proti hluchotě toto také dobré jest: Vezmi cibuli, vyšpuntuje jí, naplň krámským kmínem, upec jako prvé a vytlač mízku a pouštěj do uší. Proti škrkavkám: Vezmi cibuli, rozřež na kusy a vlož je do vody studničné, ať se přes noc močí, potom ráno tu vodu dávej dětem píti, a výjdout všecky ven; a to lékařství mnohým jest obyčejné a často zkušené. Vodnatost cibulnou směs s vodou a v stodole před skládaním obilé po zemi polévej, myší tu jistě míti nebudeš. Též tím i krtice zaženeš, nebo ona do cibule ani do ošlejchu, kdež rostou, neráda jde.
Související články:
Celý článek |
Zpět
Zeměpis naší květeny (09.09.2008) Z historie naší květeny (02.09.2008) Matthioli: O kopru zahradním (27.08.2008) Matthioli: O rosmarýnu (10.08.2008) Matthioli: O celidoní větší (29.07.2008) Matthioli: O mélí (22.07.2008) Matthioli: O diních a melouních (19.07.2008) |
Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.
Nová videa na YouTube
Rostliny ČR seznam rubrik
Nejnovější recepty
Nové články na blogu Rostliny ČR
Kočka na stromě
Mám kočku na stromě, mňouká a nechce slézt. Co mám dělat? Kdo mi pomůže? Příběh a odpovědi. Tento web používá redakční systém phpRS. |