Vyhledávání
Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.
|
|
Novela
Zákon 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zvaný též novela EIA) vstoupil v platnost 1. dubna 2015.
Ochutnávka planých rostlin 6.
Mgr. Ivana Paukertová - Ochutnávky - 19. 12. 2014 (11586 přečtení)
13. listopadu 2014 se konala v Brně další ochutnávka volně rostoucích divokých rostlin. Ochutnávka byla již šestá v pořadí a první veřejná. Proběhla jako součást přednášky o vaření z jedlých rostlin pro Přírodovědecký klub v Brně.
Byl čtvrtek třináctého a Murphyho zákony fungovaly. Na jednu stranu tragicky, ale na druhou stranu tak nějak podivně a nedokonale. Důkazem toho je i to, že tato přednáška nakonec byla. Přednášku doprovázel chaos, ještě jinak řečeno bylo zapotřebí o něco více organizačních schopností, než které byly v danou chvíli k dispozici. Pěkně jsem si mákla, aby se mi podařilo vzniklou entropii zkrotit a přednáška mohla začít. Celý proces se bohužel neobešel bez citelných bojových ztrát. Pokud by měl někdo zájem studovat obor platnosti Murphyho zákonů a deformace Murphyho pole, navrhla bych mu ke srovnávací studii zrovna tento den.
Pojďme tedy k samotné ochutnávce. Poměrně známé pampelišky a popence opět vynechám a budu psát o neznámých a málo známých ingrediencích. Několika takovými surovinami jsou semena mrkvovitých rostlin. Samozřejmě všichni známe kmín, koriandr, anýz a fenykl. Jako koření mohou sloužit i aromatická semena jiných mrkvovitých a to už ví málokdo. Mě osobně úplně uchvátila čerstvá zelená semena bolševníku (obrázek vpravo). Na ochutnávce už z postvegetačních důvodů být nemohla a usušená zelená semena bolševníku už bohužel nikoho neoslovila. Také jsme ochutnávali usušená semena děhelu lesního a divoké mrkve obecné, sklizené za zelena. Dále jsem trochu experimentovala i s uchováváním surovin a připravila jsem některé listy spařené a zmražené (protože jsem si nebyla jistá, jestli náhodou nenasněží). O těch jsem si nedělala přehnané iluze a mé očekávání splnily. Snad mě jen překvapilo, že vývar po spaření vojtěšky byl daleko lahodnější než listy samy, téměř se rovnal vývaru bolševníkovému. Novinka, kterou jsem objevila letos na podzim a opravdu mě překvapila, byla semena netýkavky malokvěté a proto jsem je nasbírala i na ochutnávku. Napadlo mě využít semena jitrocelu většího podobně jako se používá jeden z hitů zdravé výživy chia (šalvěj hispánská Salvia hispanica), tedy dát nabobtnat do vody. Podle očekávání vytvořila semena jitrocelu podobný rosol a měla i stejnou chuť jako namočená neupravená chia, tedy nijakou. Na fotografii je rosol ze semen jitrocelu vlevo, rosol z větších semen chia vpravo. Pro srovnání jsem na ochutnávku namočila i tu chiu a dala je vedle sebe, nicméně ochutnávači asi nepochopili a nesrovnávali. Inspirována Nicholasem Blanchem jsem někdy v říjnu ochutnala mladé výhonky vikve plotní (nově rašící po všudypřítomných sekačkách) a fascinována jejich hráškovou chutí jsem se je pokusila uchovat na ochutnávku podušené na másle. To také příliš nedopadlo - hrášková chuť se ztratila. Poté, co jsem vloni experimentovala s hlohovým kečupem a hlohovou chilli omáčkou (zde přítomny také) jsem letos připravila čistokrevné survivalové jídlo: hložinkový sýr (podle vzoru kdoulový sýr), připravený prostým usušením protlaku z plodů hlohu. Toto jídlo se dá připravit v přírodě, kromě hložinek a vody neobsahuje žádné další suroviny. Dále potřebujeme síto na propasírování (v opravdu těžkých survivalových podmínkách se to dá dělat i v ruce) a nějaký plech nebo nádobu na rozetření protlaku a usušení. Důsledkem mých jarních experimentů s mladými výhony křídlatky české jsou oloupané křídlatkové výhony naložené v Deku. I tento výrobek zde bylo možno ochutnat.
Tato ochutnávka je historicky první, kdy se podávala opravdová jídla, a to ázerbajdžánská polévka Balva (obrázek vpravo) ze slézu přehlíženého (v Ázerbajdžánu tradičně připravované ze slézu lesního Malva sylvestris), a netýkavkové fazolky (obrázek vlevo) z plodů a semen netýkavky malokvěté Impatiens parviflora. Obě jídla byla z důvodů dostupnosti surovin připravená asi měsíc předem a zamražená. Jasným vítězem této ochutnávky se stal dezert panna cotta podle italského receptu, ochucený tužebníkem jilmovým Filipendula ulmaria - chutnala všem ochutnávačům (až na jednoho) nejvíc.
Hodnocení probíhalo podle obvyklé stupnice, 5 nejlepší, 1 chutná nejméně.
netýkavka malokvětá
netýkavka malokvetá
Impatiens parviflora
 Netýkavka malokvětá pochází z Asie, roste od jižní části Sibiře po západní Himaláje. Do Evropy se dostala na konci 19. století a od té doby se rozšiřuje. Je nejen druhem nepůvodním, ale i invazním, invazně se chová i v Americe. Semena střílí (dostřelí maximálně do vzdálenosti 3,4 metru) a proto často tvoří porosty. Jedna rostlina vyprodukuje průměrně 1000 až 2000 semen ročně, nejvyšší zjištěný počet je 10 000 semen za rok z jedné rostliny. K její invaznosti přispívá i to, že i po vytržení je schopna dále růst, případně vytvořit výhony z pahýlu. Roste na rumištích, na březích vodních toků, na narušených místech, v parcích, zahradách a invaduje i lesy. Má ráda vlhko a stín až polostín. Jedlá jsou semena, syrová nebo vařená, a listy vařené s jednou (až dvěma) výměnou vody. Zralá semena mají tmavě hnědou barvu, jedlá jsou i ta nezralá, světle hnědá, nahnědlá nebo bílá.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)
tužebník jilmový
túžobník brestový
Filipendula ulmaria
Vyskytuje se na vlhkých, nekosených loukách v nivách potoků. Poměrně často na těchto stanovištích převládá a proto dal jméno i biotopu T1.6 - vlhká tužebníková lada. Pokud jsou louky odvodněné, kosené nebo jinak ovlivněné, najdeme tužebník na okrajích anebo v pobřežních porostech potoků. Jako jedlá rostlina je neznámý, známější jsou jeho léčivé účinky. Nať obsahuje kyselinu salicylovou, stejně jako vrbová kůra, a proto se dá použít na zmírnění horečky. V kuchyni je u nás zcela zapomenutý. Používají se květy na dochucování sladkých jídel, zejména ve spojení s mlékem nebo smetanou, dá se s ním ochutit i kompot.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)
děhel lesní
angelika lesná
Angelica sylvestris
Celkem hojný druh, který dává přednost vlhkým stanovištím, tedy vlhké louky, břehy vod, roste i ve světlých lesích, nejčastěji v olšinách. Podobně jako bolševník obecný má nápadné listové pochvy. Až do 20. století byl tento druh používán jako zelenina. Listy, mladé výhonky a lodyhy se používali syrové do salátů, dušené nebo kandované. Semena se používala na dochucování jídel a likérů. Její použití v kuchyni je podobné andělice (Angelica archangelica). Jedlé jsou i kořeny, které jsou též ceněny pro své léčivé účinky. Na podzimních fotkách vidíte listy a typickou listovou pochvu již žloutnoucí.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)
mrkev obecná pravá
mrkva obyčajná
Daucus carota ssp. carota
To, co kupujeme v zelenině a pěstujeme na zahrádce, je z botanického hlediska jiný podruh (neboli plemeno, subspecie), mrkev obecná setá Daucus carota ssp. sativus. Divoká mrkev se někdy nazývá mrkvous, od pěstované se liší větveným kořenem barvy bílé a prvními listy v růžici přitisklými k zemi. Uprostřed okolíku z bílých květů často bývá jeden velmi tmavě červený květ, které u pěstovaného poddruhu obvykle chybí. Tento jeden kvítek barvy téměř černé je také rozeznávacím znakem od ostatních mrkvovitých. Jedlý je kořen, květ, semena i listy. Jestli si ovšem představujete, že si opatříte mrkev na louce místo v obchodě, tak musím upozornit, že kořen je malý a dřevnatý. Jedno z prvních jídel, které jsem kdy z divokých rostlin připravila, byla polévka z kořenů plané mrkve a pastináku. Konzumace probíhala ožužláváním a vyplivováním dřevnatých zbytků.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)
vikev plotní
vika plotná
Vicia sepium
Jedna z našich hojných vikví. Tvar lístků je proměnlivý, na našem území tvoří tento druh tři variety, přesto je vikev plotní dobře poznatelná podle typické barvy květů, kterou bych popsala jako světle až špinavě fialovou. Roste na loukách, na jejich okrajích, podél cest, ve světlých lesích a jejich lemech. Pochází z Evropy, je zavlečená do východních částí USA a Kanady. Na rubu palistů produkuje nektar (odborně mimokvětní nektarie), který chodí olizovat mravenci. Nektar v květu je chráněný silnými a sevřenými okvětními plátky, dostanou se k němu pouze mohutní čmeláci. Ti slabší se to naučili obcházet tak, že do květu prostě vykoušou díru. Vikev plotní je považována za pícninu, semena, jedlá i pro člověka, mají vysoký obsah bílkovin. Zatímco databáze Plants For A Future uvádí jako jedlá pouze vařená semena, jiné anglické a francouzské zdroje pokládají za jedlé i mladé výhonky a květy.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)
Povídání o mléči zelinném Sonchus oleraceus a silence obecné Silene vulgaris najdete ve článku Preboggion, italská kulinářská ingredience, oba druhy jsou součástí této směsi z Ligurie. O křídlatkách a jejich použití a sběru se můžete dočíst v článku Sansai aneb japonská horská zelenina u nás.
Chcete se mnou vařit a ochutnávat? Spolu se školou Aromaterapie a bylinky pořádáme letos (2023) jarní celodenní workshop se sběrem, vařením a ochutnávkou. Chcete něco jiného? Terénní kurzy, dálkové kurzy, ochutávky? Podívejte se na přehled všech mých kurzů 2023.
Výsledky ochutnávky
Známkování probíhalo obvyklým způsobem, 5 nejlepší, 1 nejhorší chuť
České jméno |
Latinské jméno |
Ochutnávaná část |
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
Průměrná známka |
mléč zelinný |
Sonchus oleraceus |
čerstvé listy |
4 |
3 |
4 |
|
|
5 |
4 |
4,00 |
laskavec |
Amaranthus spp. |
semena |
|
|
|
|
4 |
|
|
4,00 |
sléz přehlížený |
Malva neglecta |
čerstvé listy |
4 |
4 |
4 |
3 |
4 |
4 |
4 |
3,86 |
kokoška pastuší tobolka |
Capsella bursa pastoris |
čerstvé listy |
4 |
3 |
5 |
4 |
4 |
5 |
2 |
3,86 |
netýkavka malokvětá |
Impatiens parviflora |
sušená semena |
|
2 |
4 |
4 |
|
|
5 |
3,75 |
popenec břečťanovitý |
Glechoma hederacea |
čerstvé listy |
4 |
4 |
2 |
3 |
4 |
5 |
4 |
3,71 |
ptačinec prostřední |
Stellaria media |
čerstvá nať |
4 |
2 |
3 |
3 |
3 |
3 |
5 |
3,29 |
mrkev obecná |
Daucus carota |
sušené zelené plody |
1 |
4 |
4 |
4 |
|
|
2 |
3,00 |
silenka nadmutá |
Silene vulgaris |
čerstvé listy |
|
3 |
4 |
|
|
3 |
2 |
3,00 |
dub letní |
Quercus robur |
syrové žaludy |
|
|
|
4 |
1 |
|
1 |
2,00 |
šalvěj hispánská - chia |
Salvia hispanica |
namočená semena |
2 |
1 |
1 |
|
3 |
|
3 |
2,00 |
bolševník obecný |
Heracleum sphondylium |
sušené zelené plody |
1 |
|
|
2 |
2 |
|
2 |
1,75 |
jitrocel větší |
Plantago major |
namočená semena |
1 |
2 |
2 |
|
|
|
2 |
1,75 |
děhel lesní |
Angelica sylvestris |
sušené zelené plody |
1 |
3 |
1 |
1 |
1 |
|
2 |
1,50 |
|
|
Polotovary, výrobky a jídla |
|
|
|
|
|
|
|
|
tužebník jilmový |
Filiendula ulmaria |
panna cotta
podobný recept
|
5 |
3 |
5 |
5 |
5 |
5 |
5 |
4,71 |
dub letní |
Quercus robur |
žaludové cookies |
|
4 |
4 |
|
4 |
4 |
5 |
4,20 |
topinambur hlíznatý |
Helianthus tuberosus |
topinambury v Deku |
4 |
3 |
5 |
5 |
4 |
3 |
5 |
4,14 |
kopřiva dvoudomá |
Urtica dioica |
kopřivový sirup |
3 |
3 |
5 |
5 |
4,5 |
|
4 |
4,08 |
hloh |
Crataegus spp. |
hložinkový kečup |
5 |
|
4 |
2 |
4 |
4 |
5 |
4,00 |
netýkavka malokvětá |
Impatiens parviflora |
zelené plody jako fazolky |
4 |
4 |
4 |
5 |
2 |
5 |
|
4,00 |
dřín obecný |
Cornus mas |
nevařená marmeláda |
2 |
5 |
4 |
5 |
4,5 |
2 |
5 |
3,93 |
sléz přehlížený |
Malva neglecta |
ázerbajdžánská polévka Balva |
5 |
3 |
2 |
4 |
4,5 |
|
5 |
3,91 |
dub letní |
Quercus robur |
žaludy v Deku |
2 |
3 |
4 |
5 |
4 |
2 |
5 |
3,57 |
hloh |
Crataegus spp. |
hložinková chilli omáčka |
5 |
4 |
5 |
|
1 |
2 |
4 |
3,50 |
silenka nadmutá |
Silene vulgaris |
mražené spařené listy |
2 |
|
|
3 |
3 |
4 |
5 |
3,40 |
křídlatka česká |
Reynoutria x bohemica |
loupané stonky v Deku |
2 |
1 |
3 |
5 |
3 |
3 |
5 |
3,14 |
vikev plotní |
Vicia sepium |
mladé výhonky na másle |
1 |
3 |
1 |
5 |
4,5 |
|
4 |
3,08 |
dub letní |
Quercus robur |
žaludy v octu |
1 |
3 |
2 |
5 |
3 |
2 |
5 |
3,00 |
merlík bílý |
Chenopodium album |
mražené spařené listy |
3 |
|
|
3 |
|
|
3 |
3,00 |
vojtěška setá |
Medicago sativa |
mražené spařené listy |
2 |
|
|
3 |
3 |
|
3 |
2,75 |
zvonek řepkovitý |
Campanula rapunculoides |
mražené spařené listy |
1 |
|
|
3 |
|
|
4 |
2,67 |
hloh |
Crataegus spp. |
hložinkový sýr (survival) |
3 |
2 |
1 |
|
4 |
1 |
4 |
2,50 |
děhel lesní |
Angelica sylvestris |
likér z plodů |
1 |
2 |
2 |
1 |
3 |
|
4 |
2,17 |
lopuch |
Arctium sp. |
mražené spařené oloupané řapíky |
2 |
2 |
1 |
3 |
2 |
|
3 |
2,17 |
pampeliška "smetánka" |
Taraxacum sect. Ruderalia |
likér z kořenů |
1 |
1 |
1 |
1 |
4 |
|
4 |
2,00 |
jitrocel větší + komonice lékařská |
Plantago major + Melilotus officinalis |
namočená semena v komonicovém mléce |
1 |
1 |
1 |
|
|
|
5 |
2,00 |
|
|
počet ochutnaných vzorků |
31 |
28 |
29 |
27 |
28 |
18 |
34 |
|
|
|
průměrná známka ochutnávače |
2,61 |
2,79 |
3,03 |
3,56 |
3,32 |
3,44 |
3,82 |
|
Slovenská jména a komentáře účastníků
České jméno |
Slovenské jméno |
Latinské jméno |
Ochutnávaná část |
Poznámky ochutnávače F |
Poznámky ochutnávače G |
mléč zelinný |
mlieč zelinný |
Sonchus oleraceus |
čerstvé listy |
|
|
laskavec |
láskavec |
Amaranthus spp. |
semena |
|
|
sléz přehlížený |
slez nebadaný |
Malva neglecta |
čerstvé listy |
|
|
kokoška pastuší tobolka |
kapsička pastierska |
Capsella bursa pastoris |
čerstvé listy |
|
|
netýkavka malokvětá |
netýkavka malokvetá |
Impatiens parviflora |
sušená semena |
|
|
popenec břečťanovitý |
zádušník brečtanovitý |
Glechoma hederacea |
čerstvé listy |
|
ale je pro mě příliš aromatický |
ptačinec prostřední |
hviezdica prostredná |
Stellaria media |
čerstvá nať |
|
|
mrkev obecná |
mrkva obyčajná |
Daucus carota |
sušené zelené plody |
|
je hořká, ale příjemně |
silenka nadmutá |
silenka obyčajná |
Silene vulgaris |
čerstvé listy |
|
ta mě tolik nezaujala |
dub letní |
dub letný |
Quercus robur |
syrové žaludy |
|
nejsou odporné, ale ve srovnání s ostatníma bych je jedl jako poslední |
šalvěj hispánská - chia |
šalvia hispánska |
Salvia hispanica |
namočená semena |
|
ani dobré ani nedobré |
bolševník obecný |
silenka obyčajná |
Heracleum sphondylium |
sušené zelené plody |
|
|
jitrocel větší |
skorocel väčší |
Plantago major |
namočená semena |
|
|
děhel lesní |
angelika lesná |
Angelica sylvestris |
sušené zelené plody |
|
|
Výrobky |
|
|
|
|
|
tužebník jilmový |
túžobník brestový |
Filiendula ulmaria |
panna cotta |
|
|
dub letní |
dub letný |
Quercus robur |
žaludové cookies |
cítila jsem lehce rybí příchuť |
|
topinambur hlíznatý |
slnečnica hľuznatá |
Helianthus tuberosus |
topinambury v Deku |
|
|
kopřiva dvoudomá |
pŕhľava dvojdomá |
Urtica dioica |
sirup |
|
spíš ta sladkost je cítit |
hloh |
hloh |
Crataegus spp. |
hložinkový kečup |
|
tak to je překvápko! |
netýkavka malokvětá |
netýkavka malokvetá |
Impatiens parviflora |
zelené plody jako fazolky |
|
|
dřín obecný |
drieň obyčajný |
Cornus mas |
nevařená marmeláda |
hodně sladké |
sladká dobrota mňam |
sléz přehlížený |
slez nebadaný |
Malva neglecta |
ázerbajdžánská polévka Balva |
|
|
dub letní |
dub letný |
Quercus robur |
žaludy v Deku |
příliš kyselé |
dobroučké |
hloh |
hloh |
Crataegus spp. |
hložinková chilli omáčka |
|
připomíná asijské ostro-sladké omáčky |
silenka nadmutá |
silenka obyčajná |
Silene vulgaris |
mražené spařené listy |
|
|
křídlatka česká |
pohánkovec český |
Reynoutria x bohemica |
loupané stonky v Deku |
|
ta je úžasná |
vikev plotní |
vika plotná |
Vicia sepium |
mladé výhonky na másle |
|
nejdobřejší je to máslo |
dub letní |
dub letný |
Quercus robur |
žaludy v octu |
|
dobroučké |
merlík bílý |
mrlík biely |
Chenopodium album |
mražené spařené listy |
|
|
vojtěška setá |
lucerna siata |
Medicago sativa |
mražené spařené listy |
|
|
zvonek řepkovitý |
zvonček repkovitý |
Campanula rapunculoides |
mražené spařené listy |
|
|
hloh |
hloh |
Crataegus spp. |
hložinkový sýr |
|
|
děhel lesní |
angelika lesná |
Angelica sylvestris |
likér z plodů |
|
|
lopuch |
lopúch |
Arctium sp. |
mražené spařené oloupané řapíky |
|
|
pampeliška "smetánka" |
púpava lekárska |
Taraxacum sect. Ruderalia |
likér z kořenů |
|
|
jitrocel větší + komonice lékařská |
skorocel väčší + komonica lekárska |
Plantago major + Melilotus officinalis |
namočená semena v komonicovém mléce |
|
taky dobroučké |
Celý článek |
Zpět
|
|
Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.
|
Rostliny ČR seznam rubrik
Nové články na blogu Rostliny ČR
Kočka na stromě
Kočka na stromě
Mám kočku na stromě, mňouká a nechce slézt. Co mám dělat? Kdo mi pomůže?
Příběh a odpovědi.
Tento web používá redakční systém phpRS.
|