Tulipánové prsty, zmrzlý plamen, tulipánová horečka, éra tulipánů, recept na válečnou polívku.

Račte vstoupit.

Rostlinu, kterou si představíte, když se řekne tulipán, nevytvořila příroda, ale vznikla přispěním člověka. Je označován jako komplexní hybrid, což znamená, že v jeho genetické linii je několik druhů a má velmi složitý rodokmen. Je to známý tulipán zahradní, Tulipa gesneriana a jeho původ ještě probereme podrobněji.
Kromě tohoto nejrozšířenějšího zástupce se pěstují i další druhy tulipánů, označované jako „botanické“. To ale často není pravda, zhusta se nejedná o původní druhy, ale o jejich kultivary.

Tulipán v kuchyni

Okvětní plátky tulipánu zahradního Tulipa gesneriana jsou jedlé. Jejich chuť je popisována jako jemná, připomínající hrášek, okurku nebo fazole. Bílé a světlé krémové barvy mají být sladší, červené a žluté někomu chutnají víc. Ty červené a žluté, co jsem letos ochutnávala já měli zpočátku chuť lehoulince nakyslého salátu, později mi vzdáleně připomínaly hrášek a u těch žlutých následovala chuť neutrální s občasným lehkými záblesky medu. Ale kultivarů a typů jsou tisíce, a podobně jako u denivek může mít každý chuť jinou. Špičky plátků, jsou-li starší nebo už zaschlé mohou být i nahořklé.
Dají se vařit, vařením však ztrácí barvy. Kulinářská historie tulipánů začíná koncem šestnáctého století, kdy se vařily poupata s hráškem nebo zelenýma fazolkama. Ve století sedmnáctém byl velmi oblíbený tulipánový sirup na zdobení zákusků, pudinků a dalších dezertů.
V kuchyni se používají syrové jako ozdoba nebo do salátů. Nejčastěji se plní, jednotlivé plátky nebo celé květy. V takovém případě musíme odstranit pestík a tyčinky, pak je můžeme naplnit čímkoliv chceme: zmrzlinou, pěnou nebo jakoukoliv sladkou nebo slanou náplní, na kterou si vzpomeneme.

Do rodu tulipán byl dříve řazen i druh Tulipa edulis, v českém překladu tulipán jedlý, který má své využití v kuchyni přímo v popisu práce. Od ostatních tulipánů se liší a v minulosti byl botaniky taxonomy řazen do několika jiných rodů, například křivatec Gagea nebo snědek Ornithogalum. Faktem je, že vzhled rostliny připomíná spíš snědky nebo i křivatce než tulipány – drobné bílé okvětní plátky s fialovými pruhy jsou špičaté. V současné době je řazen do samostatného rodu Amana edulis. Cibule dosahují i 4 cm v průměru, díky vysokému obsahu škrobu byly v zemích svého původu, tedy Japonsku, Číně a Koreji používány vařené jako potravina i jako zdroj škrobu. Jedlé jsou i vařené listy, sbírání listů však rostlinu silně oslabuje. Kvůli náročnému pěstování jeho použití ustupuje.  

Toxicita tulipánu

Listy a zejména cibule tulipánů obsahují glykosidy tulipaliny a tuliposidy, které působí kontaktní dermatitidu a lámavost nehtů. Je známá jako tulipánové prsty nebo tulipánové nehty. Časným příznakem tulipánové dermatitidy je kromě vyrážky brnění v prstech. Reakce odezní během několika dní, ale při opakovaném dotyku se může vracet. Někteří lidé těmito vyrážkami netrpí, jako prevence pro vnímavé osoby se doporučují nitrilové (ne latexové) rukavice. Podobné vyrážky mohou způsobit i jiné cibule z čeledí liliovitých a alstromeriovitých.
Někteří citliví jedinci mohou mít i alergii, která připomíná sennou rýmu a také existuje skupina těchto lidí, která reaguje i na květy. Pokud po dotyku květu pocítíte brnění, tulipány nejsou jídlo pro vás.

Okvětní plátky tulipánu zahradního jsou považovány za jedlé a netoxické, avšak toxicita jeho cibulí je považována za nevyjasněnou. Cibule obsahují alkaloidové glykosidy, které se trávicími šťavami štěpí za vzniku toxinů. O závažnosti otrav panují různé názory, obecně se toxicita pokládá za ne zcela jasnou. Zřídka mohou tulipánové glykoproteiny způsobovat i shlukování lidských červených krvinek.
Po snědení cibulí jsou popisovány různé potíže jako zvracení, nevolnost, dušnost, slabost, zvýšené slinění, pocit tepla, pocení, bušení srdce, závratě, bolesti břicha a zřídka i křeče a smrt. V jednom publikovaném případě se u lidí, kteří jedli vařené jídlo s cibulemi tulipánů, objevily potíže s dýcháním, pocením, zvracením a intenzivním sliněním během 10 minut po jídle, ale všichni se uzdravili. V roce 1978 šest dospělých v Jugoslávii snědlo guláš připravený z 5 cibulí tulipánů (kterými záměrně nahradili cibuli) a objevilo se u nich mnoho příznaků: zvracení, nevolnost, dušnost, slabost, zvýšené slinění, pocit tepla, pocení a bušení srdce. Všechny příznaky odezněly během několika dnů, kromě slabosti trvající až 5 dnů.
Podle jedné starší knížky o jedovatých rostlinách je doporučeno nejvýše pět cibulí za den. Nizozemské válečné kuchařky dále doporučují oloupat svrchní slupky, překrojit a odstranit jádro.

Tulipán v kuchyni válečné

Ačkoliv toxicita cibulí tulipánu zahradního je pokládána za nevyjasněnou, v dobách nedostatku se používaly cibulky tohoto druhu jako nouzové jídlo. Morfologicky kuchyňskou cibuli opravdu připomínají. Bylo to zejména v zemi tulipánů v Nizozemsku za válečného hladomoru v zimě 1944–1945. Kvůli nedostatku potravin vydal nizozemský Úřad pro zásobování potravinami několik brožur s pokyny, jak používat a vařit tulipánové cibule. Základní doporučení bylo oloupat, překrojit a odstranit jádro. Tulipány se prodávaly jako potravina a recepty otiskovaly i noviny. Cibule se sušily a drcené přidávaly k mouce nebo do jiných jídel. Za nejchutnější jídlo tohoto typu byla obecně pokládána tulipánová polévka (pro experimentátory je dole i recept) s výživnou hodnotou jedné porce 71 kcal. Chuť čerstvé tulipánové cibule je popisována jako naprosto „necibulová“, sladkomléčná a je hodnocena jako docela dobrá. Skladované cibule v zimě byly už více či méně vysušené a lidé z Nizozemí, kteří toto období pamatují je často popisují jako hořké a suché. Nejslavnější jídlo hladomoru bylo podáváno i účastníkům sympozia „Jídlo, hlad a konflikty“ v Amsterodamu v roce 2015. Příručka tulipánových receptů vydaná Potravinovým úřadem v Haagu v lednu 1945 má následující obsah: Jako první je zmíněná tulipánová polévka, následují recepty na kaši, cibulovou kaši, zeleninu s cibulemi tulipánů, smažené a pečené cibule a slané a sladké tulipánové sušenky. Na konci jsou dva způsoby výroby mouky z cibulí tulipánů a pokyny pro skladování. Nedostatek potravin se ale začal projevovat dříve, již v roce 1941. Byl to například nedostatek dovážených kávových zrn. Vládní náhražka kávy (regeerings-koffiesurrogaat) měla složení 52% ječmene nebo žita, 20% čekanky, 12% kávy, 8% zeleného hrášku a 8% tulipánových cibulí. Těžké doby lidé přežívají lépe s pomocí humoru a tak si povíme i jeden dobový vtip. Turisté v kavárně: Dvě kávy! Chcete krokusovou, hyacintovou anebo pravou tulipánovou?

Nizozemský hladomor zažila i světová filmová hvězda Audrey Hepburn (mimochodem její otec pocházel od Prahy), která trávila válku právě v oblasti hladomoru. I její rodina jedla tulipány, aby přežila. V důsledku podvýživy měla Audrey akutní anémii, dýchací potíže a otoky a tyto zdravotní problémy jsou pokládány za jeden z důvodů její křehké postavy.

V jednom z článků o válečných dobách a tulipánech autorka, specializující se na kulinární historii, rozvíjí velmi zajímavou myšlenku. Jestlipak nynější kurvení potravin nemá počátek už v tehdejší praxi nahrazování nedostatkových surovin něčím dostupným, ale podřadnějším nebo vyloženě podřadným? Potravinářský průmysl již tehdy objevil ekonomickou výhodu používání náhrad. Zatímco tehdy se to dělalo kvůli naprosté nedostupnosti některých surovin a všichni o tom věděli, dneska se to dělá jinak a z jiných důvodů. Praxe s přidáváním vody do masa začala již v 19. století, ale už před válkou to bylo všeobecně považováno za podvod. Poznámku nizozemská autorka končí povzdechem, že "spotřebitelé" si už tak zvykli, že mnoho lidí ani neví, jak chutná kvalitní potravina.

Léčivost tulipánů

Květy tulipánu zahradního Tulipa gesneriana mají díky obsahu polyfenolů a flavonů antioxidační aktivitu. Druh je předmětem výzkumu díky obsahu flavonoidů a jejich příznivému vlivu na malé cévy. Některé tuliposidy izolované z tulipánu zahradního projevují antibiotickou aktivitu a některé peptidy mají účinek antimikrobiální.
Tulipán jedlý Tulipa edulis je důležitá léčivá rostlina s řadou protinádorových vlastností. Pouštní tulipán Tulipa systola je v léčitelství používán zejména proti bolesti a na hojení ran, výzkumy prokázaly jeho silné protibakteriální působení proti gramnegativním i grampozitivním baktériím. I další původní druhy tulipánů jsou nejen používány v léčitelství, ale též zkoumány pro své obsahové látky.
Lék s názvem Tulip obsahuje chemicky syntetizovanou látku ze skupiny statinů a s rostlinami nemá vůbec nic společného.

Tulipán ve voňavkářství

Autor klasické knihy o parfémech Perfumery Rudolf Friedman popisuje vůni tulipánů jako šafrán nad lilií, s nádechem medu a tabáku a poznamenává, že tvůrci parfémů tuto vůni nezaslouženě zanedbávají. To se snad od té doby změnilo – český výrobce parfémů na míru prohlašuje, že začíná vždy tulipánem, protože je to vůně nejprodávanější. Pokud tedy zatoužíte po tulipánové vůni, namíchá osobní parfém v Zámecké parfumerii v Praze. Vonné látky tulipánů jsou prostudovány velmi podrobně. Stejně jako tulipány samotné jsou i jejich vůně tříděny do skupin: anýzová, citrusová, ovocná, zelená, kořeněná aromatická, s vůní podobnou medu, s vůní po růžích a skupina aromatická. V encyklopedii parfémů Fragrantica je s vůní tulipánu evidováno 123 parfémů včetně pěti novinek z loňského roku.

Historie tulipánů

To celé bylo tak. Celkový počet druhů rodu tulipán je 113 - uvádí to The Plant List, světový seznamu rostlinných, druhů, který vede Královská botanická zahrada v Kew. Ten nejrozšířenější je tulipán zahradní, Tulipa gesneriana. Zbývajících 112 druhů pochází z přírody, mají přirozené rozšíření kolem 40 ° severní šířky. Pás výskytu tulipánů se táhne od od jihovýchodní Evropy přes Turecko a Levant přes Arménii, Ázerbájdžán, Turkmenistán, Uzbekistán k pohoří Ťan-Šan ve Střední Asii, které je centrem jejich vývoje a má proto nejvyšší bohatství druhů. Areál dále pokračuje přes západní Himaláje, jižní Sibiř, Mongolsko až na severozápad Číny. Tulipány pocházejí z horských oblastí s mírným podnebím, kde jsou běžným prvkem stepní a suchomilné keřové vegetace. Prosperují v podnebí s dlouhým, chladným jarem a suchým létem.
Mapka rozšíření tulipánů (červeně původní druhy, žlutě druhotný výskyt)
Pěstované tulipány, které známe, patří z velké většiny ke druhu označovanému jako Tulipa gesneriana, tulipán zahradní. Jsou to komplexní hybridy, jedním z předků je tulipán vonný Tulipa suaveolens (synonymum T. schrenkii), pocházející z eurasijských stepí. Jméno Gesnerův přidělil Karl Linné rostlině, kterou již před ním popsal švýcarský přírodovědec Konrad Gesner podle červenokvěté rostliny v zahradě v Augsburku. Dnešní rostliny, označované jako tulipán zahradní jsou velmi pravděpodobně odlišné od této původně popsané rostliny.
Pěstování tulipánů začalo v Persii, pravděpodobně již v 10. století a jejich obliba se rozšířila i do sousední říše Osmanské. Perské i osmanské tulipánové zahrady s dovezenými původními druhy byly velmi rozsáhlé, a protože se tulipány snadno kříží i mutují, objevily se již tady předchůdci dnešních kultivarů. Peršané třeba podle barvy a velikosti rozlišovali 1588 typů. Dodnes má tulipán důležité místo ve východních kulturách, umění a mytologiích. Podle jednoho perského mýtu o vzniku tulipánu zasáhl blesk kapku rosy a ta i s listem vzplála. Pak plamen zmrzl a tak vznikl tulipán. Černé skvrny uprostřed tulipánů představují pozůstatky hoření při jeho zrodu. Jiná legenda odjinud vypráví o poupěti tulipánu kdysi dávno, uvnitř kterého bylo štěstí. Ale zůstávalo uzavřené a nedalo se nijak otevřít. Jednoho dne vzal poupě do rukou malý chlapec a ono se rozvilo. Z toho vyplývá, že pouze člověk s čistým srdcem a duší jako dítě je schopen najít štěstí.
Existuje řada historických zpráv a zmínek o pěstování tulipánů, například zpráva z roku 1574 o rozkazu sultána Selima dovézt 50 000 cibulí. Jenže s historickými jmény rostlin je potíž, jsou často nejednoznačná a zrovna v tomto konkrétním případě není jasné, jestli to byly cibule tulipánů anebo hyacintů. Pořádek nám v tom udělal až o 160 let později Karl Linné roku 1735 svým proslulým dílem Systema Naturae, který přidělil každému druhu jméno zcela jednoznačné. Snažila jsem se pátrat po historických jménech tulipánu od staroperštinu přes azerbájdžánštinu k osmanské turečtině. Perské slovo  لاله  lāle znamená červenou věc a může znamenat i mák nebo sasanku a je to oblíbené ženské jméno. V ázerbajdžánštině je lalə také vlastní jméno, ale i zarudnutí nebo sasanka. Turecké slovo sümbüll může znamenat nejen tulipán, ale i hyacint. Takže jsem to tak nějak úplně nedala. Ale sultán Selim dal z Krymu přivézt i 300 000 cibulek tulipánu vonného, který je pokládán za předka dnešních zahradních tulipánů. Zkřížené rostliny z osmanských zahrad byly po převezení do Evropy dále intenzívně kříženy a šlechtěny až do dnešních dob, nyní již záměrně. A tak tady máme tulipán zahradní.

V Osmanské říši dokonce existuje období, po tulipánu pojmenované. Éra tulipánů (Lâle Devri) trvala od roku 1718 do roku 1730. Je známá jako období  „potěšení a slávy“. Do velkých měst Evropy měst byly vysílány delegace, které zpět přinášeli znalosti a dovednosti. Nastal rozkvět umění a společenského života a sultán III. Ahmet dal postavit řadu významných staveb. Éra tulipánů byla obdobím rozvoje, reforem a inovací.

Ale vraťme se zpět do poloviny 16. století, k historii pěstování tulipánů ve střední a západní Evropě. Podle jedné verze zaslal roku 1554 uherský velvyslanec na dvoře sultána Sulejmana Nádherného několik cibulek do Uherska do Vídně  (mimochodem ve stejném roce se do Prahy přistěhoval Pietro Andrea Matthioli, autor známého Herbáře). Podle jiných pramenů se v polovině 16. století tulipány dostaly do Prahy do Jeleního příkopu na Pražském hradě a teprve odsud do Vídeňské zahrady. Zde byl prefektem lékařské zahrady rakouského císaře Carolus Clusius, vystudovaný lékař, botanik a průkopník zahradnictví. S tulipány dělal šlechtitelské pokusy a zahradu jimi proslavil. Poté, co byl jmenován profesorem na univerzitě v Leidenu, přivezl tulipány i sem jako zárodek univerzitní zahrady, kterou v Leidenu vybudoval. Právě rok před tím, v roce 1592 dokončil velké dílo o barevných variacích tulipánů. V posledních letech šestnáctého století se tak stal šiřitelem slávy tulipánů a byl v tom úspěšný tak, že se jeho tulipánová zahrada dvakrát stala předmětem zájmu zlodějů. Ke vzrůstu obliby zajisté přispěla i praxe v 17. století, kdy velvyslanci běžně dostávali darem cibulky tulipánů. Neustále vzrůstající obliba tulipánů pak vedla k dalším událostem.

O historii českého šlechtění tulipánů si můžete přečíst jeden anebo druhý článek.

Tulipán v učebnicích ekonomie

Jak se zvyšovala obliba tulipánů, zvyšovala se i jejich cena. Ceny tulipánů dosáhly mimořádně vysokých úrovní na konci roku 1636 a poté se dramaticky zhroutily v únoru 1637. Jedna cibule se prodávala za cenu měšťanského domu. Během procesu se objevily různé typy obchodů, například první futures. O období se hovoří jako o tulipánové horečce nebo tulipánové mánii a dlouho byla pokládána za první spekulativní bublinu. Dnes se ale ekonomové hádají, co se vlastně tenkrát stalo a teorie spekulativní bubliny je zpochybňována.
V roce 2013 bývalý prezident nizozemské centrální banky Nout Wellink popsal bitcoiny jako „horší než tulipánová mánie“ a dodal: „Alespoň jste tehdy dostali tulipán, nyní nedostanete nic.“
Jedním z nejvzácnějších a absolutně nejdražší typ byl Semper Augustus, tulipán s bíle a červeně pruhovanými květy. Jeho cibule stála tolik, co 5 hektarů půdy. Až v šedesátých letech 20. století bylo zjištěno, že ceněné pruhy byly způsobeny virem (tulip breaking virus), který napadá cibule a snižuje jejich vitalitu, takže rostlina chřadne. Je přenášen mšicemi. Typy vzniklé virovým napadením jako Semper Augustus jsou dnes vyhynulé, stejně jako je vyhynulá většina starých odrůd prodávaných za tulipánové mánie.

Tulipánový průmysl

Tulipánů jsou tisíce uznaných kultivarů i dalších vyšlechtěných typů, které status kultivaru mít nemusí. Existuje mnoho tulipánových festivalů i dalších komerčních akcí. Současné pěstování tulipánů na cibule i na květy už vůbec ničím nepřipomíná čapkovského zahradníka, rýpajícího se v půdě. Stejně tak největší květinová burza v holandském Aalsmeeru vypadá jako výrobní linka. Je to prostě čistokrevný byznys, kde vládnou peníze.
Video: Jak se získávají cibule
Video: Jak se získávají kytice
Video: Květinová burza

Recepty

Videorecept: jednoduché smoothie
hrst plátků tulipánu, 2 pomeranče, banán
https://www.youtube.com/watch?v=SdI4H-OX2p8

Předkrm z tulipánů
hrst tulipánových plátků
100 g kozího sýra
2 lžíce tvarohu
2 lžíce jogurtu
2 lžíce čerstvého kopru
sůl, pepř
Kopr nasekáme nadrobno a vmícháme do základu z kozího sýra, tvarohu a jogurtu. Naplníme tulipánové plátky a ozdobíme snítkou kopru. Podáváme jako předkrm.
https://www.lovefood.com/recipes/60187/goats-cheese-dip-in-tulip-petals-recipe

Válečná tulipánová polévka
originální recept doporučovaný úřady za hladomoru
4-6 cibulí tulipánů
1 cibule (obyčejná)
lžička oleje
lžička maggi
lžička kari
sůl
1 litr vody
Na oleji osmahneme nakrájenou cibuli s kari. Přidáme vodu a přivedeme k varu. Cibule tulipánů oloupeme a rozkrojíme napůl, vnitřní nažloutlou část (srdíčko) pečlivě odstraníme (obsahuje toxiny). Odstraníme i tvrdé a špatné části. Tulipánové cibule nastrouháme na jemném struhadle a ihned (aby nezhnědla) přidáme do vroucího základu. Osolíme a povaříme za občasného míchání. Do hotové polévky přidáme maggi. Jedna porce polévky (250 ml) obsahuje 71 kcal.
Nejčastější chybou je použití tulipánů jako cibule přímo na olej a nakrájení místo nastrouhání. Tulipánová dužina se pak nerozvaří a polévku nezahustí. Pokud byste chtěli tuto polévku zkusit, velmi důrazně se doporučuje ověřit si obsah pesticidů v cibulích přímým dotazem u dodavatele. Za nejisté se pokládají i cibule deklarované jako "ekologicky pěstované".
Recept podle https://coquinaria.nl/en/tulip-bulb-soup/

Video: Válečná tulipánová polévka
Můžete skouknout i videjko. Má téměř 17 minut a je hoodně ukecané, patří k těm, které mě hodně zajímají, ale uvítala bych, kdyby mi někdo řekl, kam si mám skočit pro to, co mě zajímá. Tak já vám to řeknu. Kromě toho dělá chybu, že tulipány nestrouhá, ale krájí a to je špatně.
vaření začíná 5.35 (jen cibule)
tulipány 8.16
odstranit žlutý střed 8.37
vaření pokračuje 12.18
ochutnává syrové 12.39 (není cibule, křupavé, jako jicama)
polívka 13.34
ochutnává polívku 14.09 (nechutná dobře nechutná špatně, taková neutrální polívka)
chuť okvětních lístků 15.22 (barevný salát)

Zdroje
Frohne. D. and Pfänder. J. 1984 A Colour Atlas of Poisonous Plants. Wolfe 1984 ISBN 0723408394
https://www.fluwel.com/eating-tulip-bulbs
http://www.eattheweeds.com/tulips-famine-food-appetizer-assistant-2/
https://www.ehow.com/info_12315251_tulips-poisonous-humans.html
https://www.aspcapro.org/sites/default/files/toxbrief_0802.pdf
https://www.gosocial.co/10-things-didnt-know-inspirational-audrey-hepburn/
pfaf.org