Dnes denivka, něco z genetiky a nějaká procenta ohledně sáčku do vysavače.

denivka plavá Hemerocallis fulva

Pochází z Asie, roste v Číně, Japonsku, Koreji, Indii, Střední Asii a na Kavkazu, v areálu se rozlišuje několik variet druhu. První písemná zmínka o denivkách je z roku 2697 před n. l. v čínském manuskriptu.

Jméno Hemerocallis pochází z řeckých slov ἡμέρα (hēmera) „den“ a καλός (kalos) „krásný“. a denivce ho dal v roce 1753 Carl von Linného ve své klasické knize Systema Naturae. Anglická jména jsou orange day-lily, tawny daylily, corn lily, tiger daylily, fulvous daylily, ditch lily, railroad daylily, roadside daylily, outhouse lily, wash-house lily (oranžová denní lilie, zlatohnědá, obilní, tygří, žlutohnědá, příkopová, železniční, silniční, lilie u kůlny nebo u umývárny). Květy vydrží pouze jeden den, ostatně objevuje se to i v českém jménu denivka.

V ČR nemá léčivou tradici, matně si připomínám, že Zentrich kdesi psal o bylinářce Pestrové, která hovořila o oranžově kvetoucí rostlině podobné lilii. Podle pfaf je denivka plavá močopudná, působí proti horečce a jako mírné projímadlo. Květy tiší bolest a v Číně se používají při porodu. Také mají účinky čistící, protihorečnaté a uklidňující. Oddenek vykazuje antimikrobiální aktivitu, je také protituberkulózní a působí proti parazitickým červům, které způsobují filariózu. V Koreji se používá k léčbě žloutenky, zácpy a pneumonie. Šťáva z kořenů je účinným protijedem při otravě arzénem. Kořen má také lidovou tradici při rakovině - extrakty z kořenů protinádorovou aktivitu vykazují. Čaj z kořenů se používá jako diuretikum.

Denivka plavá je jedlá celá, právě rašící výhonky patří do japonské horské zeleniny, sansai. Mají příjemnou, nasládlou chuť a bývají přirovnávány také k pórku. Jedlé jsou i dospělé listy, které ale tvoří vlákna, takže postrádají jemnost výhonků. Poupata jsou tradiční surovinou v čínské kuchyni, jedlé jsou květy i podzemní hlízy. U květů se někdy doporučuje odstranit tyčinky.

Denivek je v přírodě celkem 18 druhů, u nás se nejčastěji pěstují dva. Denivka citrónová Hemerocallis citrina, kterou u nás najdeme jen ve sbírkách, má velký význam v čínské kuchyni - květy se nazývají zlaté jehly.
Ačkoliv jedlé pro člověka, jsou denivky toxické pro kočky, způsobují selhání ledvin.

Suché listy se splétali na výrobu obuvi - v čínských eshopech se dají koupit hřejivé vložky do bot z denivky. Jediná další zmínka, kterou jsem našla je kultivar se jménem 'In Her Shoes' (V jejích botách). Škoda, možná bych si denivkové boty vyrobila, asi se ke hledání ještě vrátím.

Denivek existuje přes 80 tisíc vyšlechtěných kultivarů, jejich evidenci vede American Daylily Society. Za úplně první je pokládán kultivar 'Apricot' z roku 1893. Zakladatelem šlechtění denivek je podle všeobecného názoru Arlow Burdette Stout, ředitel New York Botanical Garden. Na jeho počest uděluje American Hemerocallis Society každoročně cenu Stout Silver Medal.

Denivky v přírodě jsou diploidní, mají dvě sady chromozomů, což je pro většinu rostlin normální. Dvě variety z přírody a několik kultivarů mají tři řady chromozomů, jsou tedy triploidní. Triploidi nevytvářejí semena, množí se pouze vegetativně. Tetraploidi denivek, tedy jedinci se čtyřmi sadami chromozomů, vznikly až uměle. V padesátých letech byl na denivky aplikován mutagenní kolchicin z ocúnu jesenního. Semena takto ošetřených rostlin však nechtěla klíčit, úspěchem byl až kultivar 'Crestwood Ann' v roce 1961.
Z českých pěstitelů významně přispěl pan Šťastný i další zahrádkáři, jejich výpěstky jsou k vidění v botanické zahradě v Tróji a v Průhonicích. Další významný šlechtitel, Antonín Ressel registroval v roce 1995 dva kultivary, 'Bohemian Garnet' (český granát) a 'Bohemian Child Band', i když jich vypěstoval mnohem víc.

Za záhadného je pokládán pěstitel českého původu Fencl: vyšlechtil 'Asz ' 2005 (narodil se v Aši), 'Radigast ' 2000 a kultivar zvláštního jména 'Apache Srpenova Zlaticka ' 2007. Mezi kultivary dalších pěstitelů najdeme i taková jména jako 'Prague' ,'Czech It Out' a 'Czech Apricot Kolaches'.

I další šlechtitelé z Ameriky dávají svým kultivarům jména vztahující se k naší zemi častěji. Byl to Dr. John R. Lambert: 'Prague Spring' (1985),  'Wenceslas Square' (1990) a v roce 1989  'Masaryk'. Poslední kultivar nese jméno Jana Masaryka, se kterým se osobně znali ze studií na univerzitě Princeton.

Ted L. Petit, profesor psychologie zabývající se neurovědami na univerzitě v Torontu v Centru pro neurologii stresu registroval 613 kultivarů. Často se má za to, že jeho dva kultivary se jmény vztahujícími se k naší zemi jsou pojmenovány podle uměleckých děl: 'Bohemia After Dark' (2000) podle alba jazzového bubeníka Kenny Clarka z roku 1955 a 'Scandal in Bohemia'  (2011) podle povídky Conana Doyla z roku 1891 se Sherlockem Holmesem v hlavní roli. Ale já si to nemyslím. 'Bohemia After Dark' má rodiče Sultry Smile × Forbidden Desires - Svůdný úsměv a Zakázané touhy. A je nesmírně krásná. Druhý kultivar, 'Scandal in Bohemia' je čtyřnásobným hybridem (Just Fabulous × Triple Cherries) × (Carol Todd × Moving Forward), tedy pro vznik matky Prostě skvělé zkřížíme se Ztrojnásobením třešní. Pro otcovské atributy zkřížíme Carol Todd (odkazující na šikanu a sebevraždu) spolu s Pohybem vpřed. Podle mě to vážně nepopisuje milostný trojúhelník českého krále, skandinávké princezny a operní pěvkyně z předminulého století, ale něco docela jiného.

A co kdybychom takhle navzájem zkřížili kultivary 'Big Money', 'Absolute Power' a 'True Ilusion'? Masaryk by to zrovna nebyl, že ne?

Denivky mají přísnou kontrolu otevírání květů a během krátké periody precizně zregulovaný jeho zánik naprogramovaným systémem buněčné smrti. Systém vlastní nekompatibility si také zaslouží více pozornosti. Pěstování denivek je široce rozšířeno, pěstují se na jídlo, pro léčivé účinky a jako okrasná rostlina. Rod má značný potenciál jako potravinářská i farmaceutická surovina a zdroj nových sloučenin s biomedicínskou aktivitou. Je také vyjímečným zdrojem pro genetické studie. Proto jsou denivky vědci navrhovány jako další z genetických modelových organismů.

Denivka na ochutnávkách: 28. Zoo Ostrava (připravuje se) 26. výhonky 10. květy, poupata, vaječná tlačenka 8. ohitashi nokanzou 7. ohitashi nokanzou 3. listy a hlízy

Recepty: Ohitashi nokanzou Zelení vodníci Gruzínská prasiela z denivky Vaječná tlačenka

Na fotce plněné denivkové květy, které připravila účastnice Dálkového kurzu poznávání a vaření z jedlých rostlin.

 

Můj koronavirový deníčku, den třetí

Ráno mě budí syn, že chce šátek. Vybírá si ten černý s netopýrama, že aspoň bude stylový. A možná dokonce v práci nafasuje roušku. Venku se courají lidi a občas má i někdo něco přes ksicht, o něco málo víc lidí než včera. Emháda jezdí poloprázdná a kromě řidičů má něco přes obličej málokdo, přestože je to ode dneška v našem městě povinností. Holé čumáčky mají i popeláři, pošťačka a pracovníci Mall.cz.  
Před polednem se na dveřích objevuje leták, že město nabízí pomoc lidem v karanténě a osamělým seniorům.
Syn se vrací z práce a chlubí se, že místo roušky nafasovali síťku na fousy. Zjišťuju, že šátek možná zachytí 48,87 % těch potvor a sáček do vysavače 85,95 %, ale je to jenom možná, protože na netu je několik různých údajů o tom, jak je ta mrcha vlastně velká. Kromě toho se pod sáčkem blbě dejchá. Nechápu ale, proč se to nešije ze lnu, ten má 61,67 % a vyvařit a vyžehlit se dá taky.
Další skvělá hláška, která nás snad už ani nemůže překvapit: Ministr vnitra nabádá občany, aby se podívali na internet, jak si roušku vyrobit. Člověk by si myslel, že když už je milovaný stát nezajistil a nerozdává, tak by aspoň mohl nějaký návod nejúčinnějšího postupu prověřený odborníky pověsit na oficiální stránky.
Zatímco ve frontách na testování čekají stovky lidí, laboratoř, která má znalosti, techniku, kapacitu, chuť a vůli testovat za třetinu ceny, kterou chtějí jinde a od které berou praktičtější a dostupnější test amíci má na stránkách stále červenou stopku Státního zdravotního ústavu a Ministerstva zdravotnictví.
A tak žijeme u nás v Kocourkově.