Dneska si povíme o sedmikrásce a o dalších věcech, jako je například chlornan sodný nebo střih na roušku.

sedmikráska obecná Bellis perennis

Je vytrvalá rostlina trávníků. Je odolná proti mrazu a tak můžeme najít listy i květy po celý rok. Je významnou medonosnou rostlinou, jeden květ vytrvá 12 až 15 dní.

Lidová jména: chudobka, chudobinka, šešetka, cikánka, sirotka, jiskérka, čačenka, hladověnka, denní očko, malá kopretinka, stokráska

Podle Zentricha (Herbář léčivých rostlin 4.) se používá na podporu vykašlávání a je protizánětlivá, svíravá a hojivá. Působí při zánětech močových cest a při glomerulonefritidě. Zevně se hodí na koupele a omývání při ekzémech, lupénce, akné a vyrážkách. K léčebným účelům se používá květ, méně často celá nať. Pěstované kultivary se nepoužívají.

Jedlé jsou květy a listy. Listy obsahují ve 100 g plných 87 mg vitamínu C, což je o 7 mg víc, než se doporučuje jako denní dávka. Předčí tak i pomeranče a citróny, tradičně pokládané za významný zdroj vitamínu C, ty obsahují pouze 53 mg.

Sedmikráska symbolizuje nevinnost, čistotu, nový začátek, pravou lásku, harmonii. Čistota a nevinnost Ofélie je Shakespearem symbolizována věnečkem ze sedmikrásek. V severské mytologii je sedmikráska posvátným květem Frey, bohyně lásky, krásy a plodnosti. Připisuje se i bohyni Alkéstis.

Podle římského mýtu, který zmiňuje Ovidius, pochází latinské jméno sedmikrásky Bellis od dryády Belides. Belidu pronásledoval bůh změny, ročních období, růstu a zahrad Vertumnus. Aby unikla jeho chtíči, změnila se Belida na sedmikrásku, proto se někdy sedmikráska pokládá i za symbol cudnosti. Jméno se též spojuje s bohem Belenem, keltským bohem léčení.

V anglickém slangu se používá „daisy“ jako synonymum pro něco žádoucího. Z toho pak plyne třeba věta: Nejsi žádná sedmikráska. V devatenáctém století se používal výraz “ups-a-daisy” na povzbuzení dětí, které upadly na zem. Z toho pak vzniklo “whoops-a-daisy”, komentář provázející chybu. Ve staré angličtině se používal výraz “day’s eye”, protože v noci se květ zavírá. Z toho též pochází rčení “as fresh as a daisy”, čerstvý tak jako sedmikráska (v noci měl oči zavřené a dobře se vyspal).

V české knize evangelického faráře Jana Karafiáta Broučci vyrůstá sedmikráska na hrobech.

Sedmikráska v květomluvě:
Přestože se nemůžeme sejít, mám Tě stále upřímně rád.
Přirozený půvab je nejkrásnější.
Jsme přátelé.
Miluji tě, ale přesto spolu nemůžeme být.
Tvá přítomnost mě moc těší.
Přemýšlím, zda mě miluješ.
Přijímám vaši pozornost a vracím stejným dílem.

Pranostiky:
Je-li v prosinci ještě mnoho sedmikrásek, nebude dlouho mrznout.
Jestliže sedmikráska své květy zavírá, uvadajíce a skláněje se k zemi, varuje tak před deštivým počasím.
Dlouhé stopky jarních jiskerek (sedmikrásek), dlouhý len. Krátké stopky, pozdní sevy.
Můžete-li se postavit jednou nohou na sedm sedmikrásek najednou, už je tu léto!

Sedmikráska na ochutnávkách:
20. sedmikráskové tzatziky
17. listy
14. listy
13. listy
9. listy
7. listy
3. květy a listy

Recepty:
Salát Sherwoodského bezdomovce
Divoký lednový salát
Neunerlei Kräutersuppe
Zelení vodníci
 

 

Můj koronavirový deníčku, den druhý

Dneska jsem musela nakoupit a dost jsem se rozhlížela z okna. Žiju na okraji velkého města a zjistila jsem, že tady to zatím téměř nikdo nebere. Lidí jsem viděla desítky, ale s něčím přes obličej jen tři. Rouška ani jedna, jsou vyprodané. Nějaký odstup? Na to zapomeňte, dost lidí se míjelo hodně těsně a v obchodě do mě dvě dámy skoro vrazily. Rozhodla jsem se psát něco jako reportáž, i pro počtení pro doma se nudící (mimochodem další reportáž najdete tady).

Zatímco ještě na přednášce v Ostravě 4. března (brzo bude článek z ochutnávky) jsem se ještě divila, co všichni tak vyvádějí s něčím, co je tak podobné chřipce, asi čtyři poslední dny to už vážně beru. Až do včerejška jsem strádala nedostatkem konkrétních informací v češtině, včera už jich bylo poměrně dost. Včetně střihů a doporučení jak si ušít a jak dezinfikovat roušku.
Co mě ale chybí, jsou informace o účinné dezinfekci rukou a věcí. Člověk se dočte, že si univerzita vyrábí vlastní gel na ruce a že dezinfekční gely jsou vyprodané. Na googlu vyjede i doporučení Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje, kde se praví o DP a virucidní aktivitě a můžu tam najít i normu (EN 14476 nebo DVV/RKI). A také jedno doporučení: Doporučujeme vybrat některý z přípravků firem zabývajících se výrobou DP pro zdravotnictví, kde jsou požadavky na otestování nejpřísnější. Například se jedná o výrobky od firem Schulke, B. Braun, Hartman Rico, Ecolab, a řady dalších. Ale jako svědomitý občan, který dezinfikovat chce, se dozvím prd o tom, čím tu dezinfekci provádět tak aby to bylo účinné, teda kromě té vyprodané dezinfekce na bázi alkoholu. Googlit jakousi normu se mi fakt nechce. Na stránkách chytradezinfekce.cz je perla: „Čím dál častěji se setkáváme s dotazy, zda je dezinfekce účinná proti koronaviru. Odpověď je jednoduchá: Ano, je.“ Ty voe, tak to by mě v životě nenapadlo. Když přeskočím na katalog, jsou všechny přípravky označené jako účinné na koronavirus „dočasně nedostupné“.  A velmi mě zaujme ještě jedna věc: zatímco na jedné stránce jejich je přípravek Septoderm označený červeným popiskem „koronavirus“, na druhé zůstává pouze popisek „doporučujeme“. Státní zdravotní ústav radí: často si myjte ruce a používejte dezinfekci na bázi alkoholu (tedy tu, co je vyprodaná, rada nad zlato). Na stránkách k tématu dezinfekce v domácnosti buďto nic dalšího není nebo jsem to nezvládla najít. Aspoň že stránka ministerstva zdravotnictví o koronaviru už nehlásí STRÁNKA NEBYLA NALEZENA. Najdu tam užitečné rady, abych necestovala do zasažených oblastí, dodržovala pitný režim a nezapomínala na pohybovou aktivitu.

Nezbývá než se jako obvykle obrátit na hledání v angličtině. V současné době WHO doporučuje:
Není jisté, jak dlouho virus, který způsobuje COVID-19, přežije na površích, ale zdá se pravděpodobné, že se bude chovat jako jiné koronaviry. Nedávný přehled přežití lidských koronavirů na površích zjistil velkou variabilitu v rozmezí od 2 hodin do 9 dnů. Doba přežití závisí na řadě faktorů, včetně typu povrchu, teploty, relativní vlhkosti a specifického kmene viru. Stejný přehled také zjistil, že účinné inaktivace může být dosaženo během 1 minuty za použití běžných dezinfekčních prostředků:
• 70% ethylalkohol k dezinfekci malých předmětů (například teploměry)
• chlornan sodný 0,5% pro dezinfekci povrchů
Roušky a oděvy se perou na 60-100 stupňů C s pracím práškem. Na roušku se nehmatá zepředu.

Na ruce se obecně ani 70% alkohol ani ředěný chlornan nedoporučuje. Když si ale vzpomenu na jeden rok, kdy půlka dětského tábora dostala průjem a všichni jsme si několikrát denně ráchali ruce v ředěném chlornanu, tak jsme to taky přežili. Co už taky, domácí slivovici nemám. Večer jdu ještě pomáhat lidstvu vyvěšením plakátků na šití roušek. Budu se muset podívat, někde se mi tu válí bavlna.

Zítra budu ve studiích pokračovat a možná si i troufnu do drogerie na ten samodomo gel na ruce.

P.S. A na nákup budu chodit k vietnamcům.