Na konci prázdnin jsme na tradičním setkání ochutnávali další jídla z divokých rostlin. Tentokrát všechno všem velmi chutnalo, bodové hodnocení předložených divokostí se přiblížilo stropu. S recepty jsme si udělali výlet do 17. století, do Středozemí a věnovali jsme se i survivalu.

Šruchu zelnou, v našich zemích obecně klasifikovanou jako plevel a hubenou na každém kroku, si v jiných zemích pěstují a cení si jí jako vynikající zeleniny. Na sraz jsem přivezla salát fattoush, připravený podle libanonského receptu. Tento salát se připravuje v oblasti Levanty, která zahrnuje Írák, Jordán, Libanon, Palestinu a Sýrii. Originální arabské jméno je فتوش, v přepisu se salát nazývá i fattush, fatush, fattoosh a fattouche. Receptů je mnoho, podle oblastí, nedílnou součástí tradičního receptu je vždy nať šruchy zelné Portulaca oleracea, koření sumach, pocházející z plodů rodu škumpa Rhus a opečený arabský chleba pita. Do salátu se dává další zelenina, často okurky nebo rajčata, a ochucuje se mátou a olivovým olejem, někdy i česnekem. Salát sbíral pětky až do odpoledne, kdy ve vedru zelenina pustila vodu a naředila okořenění, takže od těch, co přijeli později nám v hodnocení přistály i nějaké trojky.

Jako další doplněk k masíčku jsem přivezla i omáčku Pontack z bezinek. Řadí se ke kořeněným ovocným omáčkám k masu a paštikám, jako je například omáčka cumberlandská nebo tudorovská jablečná. Byla velmi oblíbená v 17. století. Ještě jiná pikantní mňamka jsou naložené nezralé plody myrobalánu, obecně a snad i trochu nesprávně zvané špendlíky anebo obecně (a správně) zvané samoser. Připravují se stejným způsobem jako olivy a chutí olivy připomínají.

Ochutnávku jsme doplnili čajem z kůry mladých dubových větviček, který se k všeobecnému překvapení velmi nápadně přibližuje chuti černého čaje. Na vycházce jsme nasbírali i dřínky, plody dřínu. Nebyly ještě zcela plně zralé, a tak byly některé plody více či méně nakyslé. Jako řada drobných plodů z přírody patří dřín k těm, které musí být zcela zralé, jinak jsou více či méně kyselé a mohou být i natrpklé. I u dřínu je vhodné testovat na chuť jednotlivé keře, plody se liší velikostí, chutí i dobou zrání. Ty opravdu bledé a nezralé, co nasbíraly děti jsem vzala domů, abych se pocvičila v nakládání - i dřínky se dají nakládat jako olivy.

Č.	České a slovenské jméno druhu	Latinské jméno druhu	Ochutnávaná část nebo jídlo	Obrázek	Ochutnalo lidí	Průměr	Graf chuti 5 nejlepší
1	dřín jarní drieň obyčajný	Cornus mas	dřínky		6	4,67
2	šrucha zelná portulaka zeleninová	Portulaca oleracea	libanonský salát fattoush		15	4,60
3	slivoň myrobalán (špendlíky) slivka višňoplodá	Prunus cerasifera	nezralé plody naložené jako olivy		20	4,40
4	bez černý baza čierna	Sambucus nigra	omáčka Pontack		9	4,78
5	dub letní dub letný	Quercus robur	čaj z kůry větviček		14	4,71

Komentáře
dřínky: chuť jako kříženec švestky a špendlíku, třešeň-višeň, višeň, na sucho v puse dost dobrý a taky ráno po opici, světlé nezralé hubokřiv
fattoush: dobrý za 10, kdyby ne rajčata tak lepší, za pět a s mátou za čtyři, chci recept, málo kořeněné, pustilo to moc vody
naložené myrobalány: olivy nerad, trpký ocas, lepší než olivy, olivy nemusím, kdyby to bylo zralé tak za pět, moc slané
omáčka Pontack: kyselé
čaj z dubových větviček: to je dobrý za 28, jako černý čaj, teplý o dost jinačí, je jako čaj, sladký černý čaj, teplé skvělé jako čaj ale studené není nic moc