Jak působí dřeviny a rostliny na prašnost?

Ovzduší v prostoru mezi zelenými porosty je celkově méně znečištěno prachovými částicemi než stejné ovzduší v prostoru bez vegetačního krytu. Mechanismus protiprašné působnosti zeleně je dvojí.
Aktivní snižování prašnosti je především způsobeno určitou filtrační účinnosti listové plochy rostlin. Mohutnost této účinnosti je dána absolutním povrchem listů (absolutní povrch listů je sedimentačně účinná plocha, obyčejně horní strana listu, měřená na 1 m2 kolmého průmětu.) jeho charakterem, sklonem, pohyblivostí, vlhkostí a lepkavostí i charakterem sedimentu. Největší účinnou plochu mají drobnolisté dřeviny, největší absolutní povrch má dobře udržovaný trávník. Z hlediska charakteru listu jsou nejúčinnější rostliny s chlupatým listem. Vodorovné listy mají větší účinnost než listy šikmé, poněvadž jsou schopny déle udržet prachový sediment. Listy uvnitř koruny zadržují sediment lépe než listy na jejím okraji, neboť jsou chráněny proti proudění větru. Z tohoto hlediska jsou tedy významné ty druhy, které si zachovávají bohaté olistění také uvnitř korun, popřípadě jsou důležité podsadby stínomilných dřevin pod korunami vyšších dřevin - patrovité uspořádání porostu. Pro likvidaci sedimentu je vhodné, aby pod ochranným pásem byla travnatá plocha, popřípadě zkypřená půda s dobrými zasakovacími možnostmi (ovlhčení, popřípadě snadnější definitivní spojení sedimentu s půdou). Přehled dřevin podle jejich schopnosti zachytit prachové částice je uveden v tabulce.
Pasívní snižování vzdušné prašnosti pomocí zeleně záleží v tom, ,že prachové částice z ovzduší propadávají vlivem zpomalení proudu vzduchu při jeho nárazu na vegetační bariéru. Intenzita sedimentace je přímo úměrná změněné únosnosti větru, tedy čím větší je zpomalení rychlosti vzduchu, tím větší je množství prachových částic „vypadlých" ze vzduchu. Proto je třeba v podmínkách našich zahrad počítat s tím, že v blízkostí těchto protiprašných výsadeb bude prašnost zvýšená. V jejich těsné blízkostí by proto nebylo vhodné umisťovat taková zařízení, která budeme nejčastěji používat (obytná terasa, rekreační trávník apod.). Ideální by bylo, kdyby se v oblastech se zvýšenou prašností tyto speciální protiprašné výsadby situovaly na vyčleněných, samostatných plochách mimo zahrady.
 

Hodnoty zadrženého prachu u některých druhů dřevin (podle B. Wagnera 1970).

1. Opadavé listnáče, standard líska obecná = 13,6 g/m2 = 1  

Ukázka z knihy J. Mareček et al. , SZN, Praha 1975: Zahrada a její uspořádání