Běžný a hojný druh trávníků, jako léčivá rostlina téměř neznámý.

Vytrvalá bylina s lodyhou poléhavou až vystoupavou. Dorsahuje výšky 5-25 cm. Hojně roste na loukách, trávnících, na mezích, v sadech a na kosených plochách v okolí lidských sídel. Kvete od června do října modrými květy, které jsou seskupeny ve staženém květenství. Listy jsou mělce vroubkované. Patří do čeledi hluchavkovitých Lamiaceae.

Sbírá se kvetoucí nať.

Rostlina obsahuje třísloviny, hořčiny, pryskyřice, silici, olejnaté látky a kaučuk. Málo prozkoumaný je prunellin, který zvyšuje srážlivost krve.

Zvyšuje srážlivost krve a podporuje hojení ran. Má protizánětlivé účinky, takže se dá použít i jako kloktadlo. Příznivě působí při bolestech žaludku a hemoroidech, dlouhodobé užívání může ale způsobit zácpu. Na rány se používal ve formě prášku, takto se dříve uplatňoval ve vojenském ranhojičství. Dá se aplikovat i obklad. Ve formě tinktury se používá na záněty, ale i zanícené rány a jako kloktadlo při angíně. Kloubní a svalové bolesti se ošetřují koupelemi z nati černohlávku. Další formou je nať svařená v červeném víně, působí všestranně na všechny výše zmíněné potíže.

Záměna je možná s příbuzným černohlávkem velkokvětým Prunella grandiflora (L.) Scholler (obrázek vpravo), který vzácně roste  na výslunných travnatých stráních a je daleko méně hojný. Rozlišíme je od sebe podle nejvyššího páru listů: černohlávek obecný má nejvyšší pár listů těsně pod květenstvím a velikost květů 12-16 mm, černohlávek velkokvětý má listy výrazně oddálené od květenství a větší květy (18-25 mm).

Použití a obsahové látky podle J. A. Zentricha