Dobrý den, můžete mi poradit s přesličkou?
Dobrý den, nemohla byste mi poradit s přesličkou? Nasbírala jsem si ji, ale nevím jestli je to ta pravá nebo bahenní a mám to do čaje, takže bych nerada někoho otrávila. Děkuji moc Naďa
Otázka rozeznání přesliček i obavy jsou zcela namístě: přeslička rolní Equisetum arvense se používá jako léčivá, velmi podobná přeslička bahenní Equisetum palustre je řazena mezi rostliny jedovaté. Obsahuje alkaloid palustrin, thiaminázu (enzym, který rozkládá vitamín B1) a akonitovou kyselinu. Otravy jsou známy zejména u dobytka, projevují se průjmy, hubnutím, v akutních případech ochrnutím svalstva a jsou popsány i případy smrtelné. Stopy alkaloidů obsahují i další druhy (například přeslička lesní, přeslička říční a přeslička větevnatá), ale díky jejich nízkému obsahu se za toxické nepovažují. Vysoký obsah kyseliny křemičité jako přeslička rolní má i přeslička zimní a kdysi bývala oficinální částí některých lékopisů. U nás se přeslička zimní nepoužívala ani v minulosti.
Dva nejdůležitější druhy, přeslička rolní a přeslička bahenní se sobě velmi podobají a pro sběrače léčivých rostlin-laika poskytují jednu z těch nebezpečných příležitostí k záměně. Nejprve si proto uvedeme rozdíly mezi těmito druhy. Oba druhy patří mezi nižší přesličky dosahující výšky maximálně 60-70 centimetrů. Oba druhy mají zelené lodyhy, 1x větvené. Nejdůležitějším znakem je délka postranních větví v porovnání s délkou pochvy na stonku. Berou se v úvahu jenom větve ve střední a horní části stonku, pouze tam to funguje spolehlivě. Pokud je první článek větví delší než pochva, je to léčivá přeslička rolní. Pokud je první článek větví kratší než pochva, je to jedovatá přeslička bahenní. Pomocnými znaky jsou: průřez větví a barva zubů na pochvě. Pomocným rozlišovacím znakem může být i stanoviště: přeslička rolní často roste na poli na suchém místě, na vlhkých místech je zase častější přeslička bahenní. Pokud chceme přesličku určit spolehlivě, nelze se spoléhat na stanoviště, vždy je třeba zkontrolovat délku prvního článku větví a porovnat s délkou pochvy.
Zatímco letní zelené neplodné lodyhy přesličky rolní se používají na léčivé účely, jarní nezelené lodyhy s výtrusným klasem se jedí. V Japonsku patří jarní strobily přesličky rolní mezi sansai, japonskou horskou zeleninu a také se na jídlo pěstují. Jsou oblíbené i v Rusku, kde se z nich připravují zapékaná jídla, polévka okroška a náplň do pirožků. V Itálii se obalují a smaží nebo přidávají do polévek. Používají se i v korejské a mexické kuchyni. Pokud máte nějaké místo, kde máte přesličku spolehlivě určenou, můžete si na jaře uvařit třeba přesličkovou rýži.
Druh | přeslička rolní | přeslička bahenní |
Účinek | léčivá | jedovatá |
Délka prvního článku větví | delší než pochva | kratší než pochva |
Obrázek prvního článku větví, průřez větvemi |
![]() |
![]() |
Foto prvního článku větví |
![]() |
![]() |
Pomocné znaky | větve mají většinou 4 hrany, zuby na pochvě jsou celé tmavé, roste i na suchých místech, velmi často na poli | větve vícehranné, zuby pochev na lodyze jsou na okraji suchomázdřité (mají tam průsvitnou blanku, na fotce je to vidět), roste na vlhku |
Pomocný klíč pro sběrače léčivých rostlin na určení přesličky rolní:
1a Lodyhy přeslenitě větvené ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... .......... ..... ..... ...... ..... ..... ... 2
1b Lodyhy nevětvené, větvené málo nebo větvené jen ve spodní části lodyhy. První článek větví ve střední a horní části lodyhy je kratší než pochva ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ...... přeslička zimní a různobarvá
2a První článek větví ve střední a horní části lodyhy je delší než pochva..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... .. 3
2b První článek větví ve střední a horní části lodyhy je kratší než pochva..... ..... ..... ..... .... .... přeslička větevnatá, poříční, bahenní
3a Lodyžní větve větvené 1x, v dolní části lodyhy mohou být někdy slabě větvené 2x .. ...... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... 4
3b Lodyžní větve pravidelně rozvětvené 2x ... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ...... ..... přeslička lesní
4a Lodyhy zelené ..... ..... .... ...... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... ..... .. 5
4b Lodyhy barvy slonové kosti, vysoké statné rostliny (vyšší než 70 cm) ..... ..... ..... ...... ..... ..... ..... ..... ..... ... přeslička nejvyšší
5a Lodyžní žebra s křemičitými hrbolky (drsné), větve tenké, rozestálé a převislé, větve na průřezu 3hranné, v dolní části lodyhy mohou být někdy slabě větvené 2x, vzácně v hlubokých říčních údolích .. ..... ..... ..... ..... .... .... ..... ..... ..... ..... .... přeslička luční
5b Lodyžní žebra hladká, větve šikmo vzhůru rozestálé, větve na průřezu 4 hranné, hojná .... ..... ...... ..... ..... ..... .... přeslička rolní
Doporučení pro efektivní sběr léčivé přesličky rolní:
Přeslička rolní musí mít tyto znaky: Vysoká nejvýše 70 cm, má zelenou lodyhu, pravidelně 1x větvenou, první článek větví ve střední a horní části lodyhy je delší než pochva, větve rostou šikmo vzhůru, mají 4 žebra takže jsou na průřezu čtyřhranné.
Nesbírejte přesličky vyšší než 70 cm, nesbírejte přesličky rostoucí z vody, nesbírejte přesličky v lese nebo na podmáčených loukách. Vyberte si suché místo, nejlépe pole, úhor nebo suchou mez a vždy porovnejte délku prvního článku větví s délkou pochvy. Na některých místech se mohou vyskytovat dva druhy společně, pokud mají některé exempláře odlišný vzhled od ostatních, znovu porovnejte délku prvního článku větví s délkou pochvy.
Tabulkový přehled všech našich druhů přesliček
České jméno |
Latinské jméno |
Lodyhy |
Délka článku postranní větve |
Výška rostliny |
přeslička rolní | Equisetum arvense |
jarní plodné nezelené, letní zelené, 1x větvené |
delší než lodyžní pochva | 10-70 cm |
přeslička bahenní | Equisetum palustre | lodyhy nerozlišené, zelené, 1x větvené | kratší než lodyžní pochva | 10-60 cm |
přeslička lesní | Equisetum sylvaticum |
napřed plodné nezelené, později zezelenají a 2x se rozvětví |
delší než lodyžní pochva | 10-60 cm |
přeslička největší | Equisetum telmateia |
jarní plodné nezelené, letní voskově žluté, 1x větvené, větve zelené |
delší než lodyžní pochva | 50 cm-2 m |
přeslička luční | Equisetum pratense |
napřed plodné nezelené, později zezelenají a 1x se rozvětví, na lodyze křemičité hrbolky |
delší než lodyžní pochva | 10-50 cm |
přeslička větevnatá | Equisetum ramosissimum | nerozlišené, zelené, 1x větvené | kratší než lodyžní pochva | 20-80 cm |
přeslička poříční | Equisetum fluviatile |
lodyhy nerozlišené, téměř se nevětví, lodyhy duté (lodyha se dá smáčknout) |
kratší než lodyžní pochva | 30 cm-1,5 m |
přeslička zimní | Equisetum hyemale |
lodyhy nerozlišené, nevětvené, větví se velmi vzácně, lodyhy duté (lodyha se dá smáčknout) |
kratší než lodyžní pochva | 30 cm-1,2 m |
přeslička různobarvá | Equisetum variegatum |
lodyhy nerozlišené, nevětvené, větví se jen někdy ve spodní části lodyhy |
kratší než lodyžní pochva | 5-40 cm |
České jméno |
Latinské jméno |
Průřez lodyhy |
Průřez větví | Stanoviště, rozšíření | Obrázky |
přeslička rolní | Equisetum arvense | Hojná, pole, louky, lesy, vlhčí i suchá místa | |||
přeslička bahenní | Equisetum palustre | Hojně, bažiny, rašeliny, vlhké louky | |||
přeslička lesní | Equisetum sylvaticum | Hojná, vlhké stinné lesy | |||
přeslička největší | Equisetum telmateia | Vzácná, vlhká místa v lese a v příkopech | |||
přeslička luční | Equisetum pratense | Vzácně, vlhká místa v lesích v hlubokých údolích | |||
přeslička větevnatá | Equisetum ramosissimum | Vlhké i sušší písčité půdy, břehy vod i lesy, vzácně | |||
přeslička poříční | Equisetum fluviatile | Hojná, bažiny, rašeliny, stojaté vody | |||
přeslička zimní | Equisetum hyemale | nevětví se | Lesní bažiny, břehy řek, roztoušeně, nejčastěji v podhůří | ||
přeslička různobarvá | Equisetum variegatum | nevětví se | Slatiny a břehy vod, v západní části státu vzácná |
Přesličku rolní fotografovala Naďa Uhrová.
Použitá literatura:
J. Baloun et al.: Rostliny způsobující otravy a alergie, Praha, Avicenum, 1989
W. Rothmaler: Exkursionsflora, Band 3 (obrázky), Berlin 1988, ISBN 3-06-01 25 57-0, 3-06-01 25 36-8
K. Kubát (ed.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0836-5