L5.4 - acidofilní bučiny

Autor: Mgr. Ivana Paukertová <ivana@paukertova.cz>, Téma: Biotopy, Natura 2000, Vydáno dne: 04. 01. 2006

Krátký popis biotopu.



Lesy s převahou buku lesního s příměsí klenu, dubů, lípy srdčité, smrku a jedle. Keřové patro nebývá vyvinuto, pokud je přítomno má malou pokryvnost a obsahuje zmlazené druhy stromového patra. Bylinné patro je většinou druhově chudé a s malou pokryvností, obvykle nekryje více než 50% plochy. Do této jednotky patří i tzv. nahé bučiny s absencí bylinného patra, které by ale neměly být zaměňovány s mladými nevyvinutými porosty květnatých bučin, které bývají bez podrostu také. V bylinném patře acidofilních bučin převažují acidofilní lesní druhy a druhy vázané na bučiny. Ve vyšších polohách přistupují i druhy horské. Mechové patro nebývá vyvinuto, mechorosty porůstají padlé dřevo a kameny. Vyskytuje se na strmých i mírných svazích s kyselým podložím na chudých půdách, na bohatších půdách se vyskytují na hřbetech a na nejstrmějších svazích, které jou o živiny ochuzené. Nadmořské výšky výskytu se pohybují od 450 do 1200 m.n.m., výjimečně v inverzních polohách na strmých svazích a v hlubokých roklích. V Ostravské pánvi rostou na kyselých pseudoglejích ve výškách od 200 m.n.m. Acidofilní bučiny najdeme v suprakolinních až montánních polohách celé republiky, chybí v nižších polohách a Karpatech jsou často nahrazeny bučinami květnatými. Rozlišujeme několik typů: podhorské kyselé bučiny s bikou hajní, horské bučiny se smrkem a třtinou chloupkatou, v Beskydech a na vrcholech severočeských kopců je hojnější horský typ se třtinou rákosovitou, na kamenitých půdách je rozšířen typ s převahou kapradin, na Ostravsku je výrazná příměs dubu letního a olše lepkavé a v bylinném patře převaha ostřice třeslicovité.

K jednotce acidofilních bučin jsou přiřazeny i vzácné a fragmentární výskyty chudých acidofilních jedlin, které jsou charakteristické kromě vyššího podílu jedle též výskytem ostřic: třeslicovité, prstnaté, kulkonosné, řídkoklasé a lesní a druhy svízelem okrouhlolistým, sítinou rozkladitou, bikou chlupatou, pstročkem dvoulistým, strdivkou nící a mateřkou trojžilnou.

 

Pro návrat ke článku Biotopy ČR - lesy a křoviny použijte tlačítko Zpět vlevo dole.

 

Další informace na této stránce:
Další fotografie tohoto biotopu i biotopů dalších najdete ve fotogalerii Biotopy.
Další články o biotopech na v rubrice Biotopy, Natura 2000

Odkazy na tento biotop:
Červená kniha biotopů České republiky
Katalog biotopů České republiky
Biomonitoring

 

Podle: M. Chytrý, T. Kučera, M. Kočí (ed.), 2001: Katalog biotopů České republiky (interpretační příručky k evropským programům Natura 2000 a Smaragd), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Tento katalog podrobně popisuje jednotlivé biotopy, celý je k dispozici ve formátu pdf zde (načítá se pomalu).