Matthioli: O cibuli a ošlejchu

Autor: ukázka z knihy <>, Téma: Z historie rostlin, Vydáno dne: 16. 07. 2008

Popis léčivých účinků cibule v originálním znění z Herbáře Pietra Andrea Matthioliho v překladu Tadeáše Hájka z Hájku. Doporučuji ctěné pozornosti zejména staročeské přechodníky.



Cibule nachází se v několikerém způsobu, ale obyčejnější jest trojí: Jedna obecní a hla­vatá slove, druhá srostlá a třetí aškalonyka. Obecní jest zas dvojí, bílá a červená. Bílá není tak kousavá jako červená.. Srostlá mívá spolu několik hlaviček srostlých, někdy devět, až i do jedenácti, a taková chutnější bývá než jiná.

Ta pak, kteráž slove aškalonyka, jest náš ošlejch. Všecky pak cibule mají list dlouhý, prázdný jako trubička, zelený, kousavý a špičatý. Prut půl druhého lokte zdélí, prázdný, v prostředku nadutější. Při vrchu okrouhlé z hlavičky kvitíčko vychází a potom z něho rodí se semeno černé, kousavé. Hlavičky cibulné jsou také kousavé a špavé, jakž všem známé jest.

 

PŘIROZENÍ A MOCI

Všecky cibule jsou ohnivého přirození, ale kteréž jsou velmi špavé a kousavé, horčí na čtvrtém stupni. Jiné čím jsou povlovnější a ne tak kousavé, tím také méně horčí. Moci jsou stírající, otvírající, ztenčující a rozrážející.

Cibule jedená nadýmání plodí, ale chut k jídlu dává, žižeň přivodí. Kdož by jí mnoho jedl, bolení hlavy činí pro dýmy vstupující do hlavy. Tělo k Venušovým rozkošem vzbu­zuje a zapaluje, břicho měkčí. Suchým lidem horkokrevným zvláště syrová škodí. Sny nepokojné činí, pamět zemdlévá a rozum zamračuje, zrak mdlí. Vařená moč silně žene a všeckno to činí co por, o němž jsme v předešlé kapitole mluvili. Žíly oduřilé v zadku otvírá, že z nich krev půjde, samým cibule přiložením aneb potíráním.

Item chceš-li, ať by vlasy rostly kdežkoli, potírej sobě často těch míst cibulí a porostouť. Item potírej cibulí s solí bradavic, zmizejíť. Item cibule ztlučená s slepičím sádlem odhnětliny hojí.

Item cibule vařená, s řeckým vínem a s fíky smíšená, přiložením boule a změty zažívá, hlíny tvrdé, zpuchliny k sezrání přivodí a protrhuje, a nejvíc dyměje. Též činí upečená a s sádlem slepičím ztlučená, otoky rozhání, bolest uší krotí, uvízlé věci v těle ven vy­tahuje. S medem smíšená dnu v kloubích a v člancích ukládá. S lejnem kravským smíše­ná břicho vodnotedlné obložením ztenčuje.

Pes vzteklý ukousl-li by koho, ztluc cibuli s soli, s routou, s medem a s octem, přiklá­dej na ránu, toť vytáhne jed ven.

S octem a s solí pomazaná uhry na tváři shání.

Dává se pečená s cukrem aneb s medem proti kašli a dejchavičnosti, přidada něco k tomu másla, nebo hrubé vlhkostí ven z prsí táhne a vyvodí. Vodnatost cibulná s medem smí­šená mrákotu očí a povlaku zahání. Item táž vodnatost pitá aneb přiložená čmejru vy­vodí a záškrtu spomáhá. V uši puštěná hluchotu i znění odjímá. Do nosu vlitá hlavu čistí od nečistot, které činívají bolest zubův a v hrdle. Dobrá jest proti oplchavosti, aby sobě těch míst aneb lysiny, nechceš-li jí míti, tou vodnatostí často potíral, velmi brzký zrost vlasům dává. Item vodnatost cibulná s vodnatostí kopru vlaského pitá velmi pro­spěšná jest těm, kteříž počínají vodnotedlněti. Item vodnatost cibulná s výborným octem smíšená a do nosu vpuštěná tečení krve zastavuje.

Tento lék proti mornímu nakažení výborný jest: Vezmi bílou cibuli, udělej v ní špunt nakažení a vyplň dobrým dryákem s mízkou citrýnového jablka rozpuštěným, zahrad zas dobře špunt těstem a dej do horkého popela, ať se upeče. Potom vyňmi a vytlač z ní šťávu a dá­vej píti těm, kteříž jsou nakaženi a hlínu a pryskýř mají, a kaž, ať se dobře vypotí. Item proti hluchotě toto také dobré jest: Vezmi cibuli, vyšpuntuje jí, naplň krámským kmínem, upec jako prvé a vytlač mízku a pouštěj do uší.

Proti škrkavkám: Vezmi cibuli, rozřež na kusy a vlož je do vody studničné, ať se přes noc močí, potom ráno tu vodu dávej dětem píti, a výjdout všecky ven; a to lékařství mnohým jest oby­čejné a často zkušené.

Vodnatost cibulnou směs s vodou a v stodole před skládaním obilé po zemi polévej, myší tu jistě míti nebudeš. Též tím i krtice zaženeš, nebo ona do cibule ani do ošlejchu, kdež rostou, neráda jde.