Seznam barvířských rostlin a rostlin poskytujících barviva které volně rostou nebo se dají pěstovat v České republice.
Zdroje:
LB: Lesley Bremness: Užitkové rostliny, Euromedia Group, k.s. – Ikar, Praha 2005, ISBN 80-242-1301-X
NV: Nico Vermeulen: Encyklopedie bylin a koření, Rebo, Čestlice, 2001, ISBN 80-7234-169-3
net: z různých českých zdrojů na internetu
anet: různé stránky v angličtině
bot: moje botanické poznámky k rozšíření, výskytu, možnosti záměny, dostupnosti a efektivitě sběru (která závisí na velikosti rostliny, poznatelnosti rostliny, vzdálenosti rostlin od sebe, výtěžku v závislosti na čase - sběr malých květů daleko od sebe bude málo efektivní, sběr nati statné rostliny tvořící porosty bude hodně efektivní), ojediněle i moje zkušenosti s barvením, též údaje o tom, zda je rostlina vzácná, ohrožená, zvláště chráněná, C a § znamená stupeň ohrožení podle Červeného a černého seznamu (koho zajímá toto téma, více informací najde v článku
Co je Červený seznam, seznamy rostlin najde v článcích
Zvláště chráněné rostliny,
Červený seznam C1, C2,
Červený seznam C3, C4). Rozšíření podle Klíče ke květeně České republiky, Botanický ústav AV, 2002, ISBN 80-200-0836-5.
Klikací odkazy vedou na fotografii rostliny do
galerie na této stránce (v galerii je většinou více obrázků stejné rostliny). Pro úplnost jsou doplněny i odkazy na obrázky z Googlu, které je ovšem nutno brát s rezervou, na některých obrázcích bývají zahradnické kultivary a někdy jsou rostliny chybně určeny.
výskyt: u některých rostlin jsou připojeny odkazy na fotografie biotopu, ve kterém se vyskytují
Dále je pod jménem rostliny upozornění na jedovatost, jedovaté nálevy chraňte před dětmi, nepoužívejte nádobí určené k vaření jídel a ihned je vylévejte, nejlépe na kompost.
Zkratky:
N – nížiny, do 200 m. nad mořem (planární stupeň)
Pa – pahorkatiny, 200-400 m n.m. (kolinní stupeň)
Po – podhůří, 400-700 m n.m. (suprakolinní a submontánní stupeň)
H – hory, 700-1300 m n.m. (montánní a supramontánní stupeň)
Sa – subalpínský stupeň, nad 1300 m n.m.
merlík smrdutý Chenopodium vulvaria
bot: ruderální stanoviště, nádraží, u hospod (tam kam často chodí hospodníci čúrat), roztroušeně až vzácně a je silně ohrožený C2, také se vyskytuje ve výsadbách (Karlák, v Brně Moravské náměstí), rostlina se spolehlivě pozná podle zápachu připomínajícím moč (obsahuje metylamin). Rostlina je malá a spíše vzácná, bude těžké ho najít, zejména ve větším množství, lepší bude vlastní sklizeň (pro vysokou vitalitu doporučuji pravidelně zalévat močí).
LB: žlutá
pfaf: celá rostlina, zlatá, zelená
bot: N-H, hojný, místy jen roztroušeně, ruderální stanoviště, pole, efektivita sběru kořenů nebude vysoká
pfaf: mladé kořeny, zelená
rnet: bylina, červená
všechny druhy rodu merlík Chenopodium
merlík všedobr, fíkolistý, sivý, zvrhlý Chenopodium bonus-henricus, Ch. ficifolium Ch. glaucum Ch. hybridum
bot: všechny merlíky (N-Po, všedobr Pa-H) rostou na ruderálních stanovištích, často i na okrajích polí, efektivita sběru nati bude vysoká
pfaf: celá rostlina, zlatá, zelená (gold/green)
bot: původní v Přední Asii, pěstovaná zelenina
pfaf: listy, žlutá
bot: druh vznikl pravděpodobně v kultuře, pěstovaný, místy zplaňuje
NV: lodyhy, žlutá
pfaf: semena, modrá
bot: jihoamerický druh, rumiště, skládky a jiná ruderální stanoviště, červenou barvičku budou pravděpodobně mít jen načervenalé a červenokvěté kultivary
NV: květy a listy, červená (vyobrazen červený kultivar)
pfaf: celá rostlina, žlutá a zelená
bot: laskavec bílý, zdomácnělý jako ruderál, laskavec rozkladitý je vzácný, laskavec ohnutý je hojně zdomácnělý a ruderálních stanovištích. Všechny laskavce jsou původem Američani a jen tak mimochodem semena některých druhů (které rostou i u nás) se poměrně draho prodávají jako amarant. Zdá se, že barvičku budou dávat všechny druhy, takže další druhy ani rozlišení prozatím neuvádím.
pfaf: celá rostlina, žlutá a zelená
bot: N-H, louky, pastviny, hojně, od ostatních šťovíků se pozná podle tvaru listů, které jsou
hrálovité (mají takové dva špičaté cípy), sběr nati bude efektivní, s kořeny to bude horší
LB: kořen žlutá
LB: lodyha a listy modrošedá
net: celá rostlina a kořen, šedožlutá, jemně růžová
net2: celá rostlina, kamenec, šedožlutá
net2: kořen, kamenec, jemně růžová
pfaf: kořeny, nevyžaduje mořidlo, tmavě zelená, hnědá až tmavě šedá (dark green to brown and dark grey)
pfaf: listy a lodyha, šedomodrá (grey-blue)
rnet: kořeny, žlutá, tříslovina
bot: N-H, rumiště, okraje cest, úhory, přehnojené louky, hojně. Od podobných šťovíků se pozná podle
tvaru listu.
NV: žlutá a zelená
šťovík menší, kadeřavý, klubkatý, tupolistý Rumex acetosella, R. crispus, R. conglomeratus,
Rumex obtusifolius
bot: (N-Po) nejefektivnější bude asi sbírat šťovík tupolistý, někde kde je to řádně pohnojené, šťovík menší bude nadlouho, je malý
pfaf: kořeny, nevyžaduje mořidlo, tmavě zelená, hnědá až tmavě šedá (dark green to brown and dark grey)
reveň kadeřavá Rheum officinale
bot: zřídka pěstovaná, ostatní druhy revení se pěstují častěji
LB: oddenek, žlutá
bot: pěstuje se na jihu Evropy (Itálie), jestli se dá pěstovat u nás jsem ještě nezjistila
net2: nať, modrá
pfaf: listy. modrá
pfaf: listy produkují 4-5% indiga hydrolýzou v kyselém prostředí (the leaves produce about 4 - 5% indigo by hydrolysis and acidification)
rdesno červivec Polygonum persicaria, (P. maculosum, Persicaria maculata) obrázek na cavies.net
bot: N-H, vlhká místa, podél toků, rybníků, vlhké příkopy, rumiště, pole, roztroušeně až hojně. Podobné rdesno blešník,
Polygonum lapathifolium, existují i další příbuzné druhy, na barvení by to mohlo být jedno (ale nezkoušela jsem to).
net: zelená, žlutá, hnědá
NV: kvetoucí nať, žlutá, intensivní zelená
pfaf: hliníkové mořidlo, žlutá
bot: N-Po, velmi hojná rostlina, vyhledává sešlapávaná místa jako okraje cest, často v chodníku v sídlištích a zástavbě, při sběru celých rostlin bude efektivita dobrá, je sice menší, ale roste pospolitě. Rozpadá se na tři malé druhy, velmi podobné, není vyloučené že v obsahu barviček bude rozdíl. Poznatelný poměrně spolehlivě.
net: žlutá, zelená
pfaf: poskytuje modré barvivo ne o moc horší než indigo, část není specifikována (yields a blue dye that is not much inferior to indigo)
pfaf: celá rostlina, žlutá a zelená
rnet: celá rostlina, modrá (sinjaja), tříslovina
rdesno hadí kořen Polygonum bistorta (Bistorta major)
bot: Po-Sa, vlhké podhorské a horské louky, ve vyšších polohách roztroušeně až hojně, v nižších polohách vzácnější
net: žlutá
rnet: kořen, červená, též jako tříslovina
rdesno peprník Polygonum hydropiper (Persicaria h.)
bot: N-Po, okolí vodních toků a nádrží, vlhké lesní cesty, příkopy, rumiště, roztoušeně, od ostatních rdesen se spolehlivě pozná po chuti (peprné, jak jinak, při zkoušení doporučuji jen jednou málo kousnout do listu a počkat). Čerstvá nať se dá použít se i jako koření.
pfaf: lodyhy, žlutozlatá
bot: nepůvodní, invazní druh, sběrem oddenků prospějete i přírodě, roste v porostech, takže až ji najdete bude efektivita dobrá, i když sběr bude asi poněkud namáhavější (velký rýč)
LB: oddenky, žlutá
pfaf: kořeny, žlutá
třezalka tečkovaná Hypericum perforatum
bot: N-H, roztroušeně až hojně, na horách méně, stráně, sušší louky, okraje cest, lesní lemy. Dá se zaměnit s třezalkou skrnitou, která se naopak v nížinách vyskytuje vzácněji a je hojná na horách. Od třezalky tečkované se pozná podle lodyhy, která je hranatá, třezalka tečkovaná má lodyhu oblou se dvěma podélnými lištami. I třezalka skvrnitá obsahuje červené barvivo, ale v menším množství. Sběr bude v případě nati výborně efektivní, v případě květů o něco méně. Třezalku jsem zkoušela, dává spoustu krásných odstínů, kromě čistě modré a černé snad všechny barvy, ale jsou velmi nestabilní, zatím to vypadá, že stálá může být šedá, rezavohnědá a žlutozelená. V oleji to látky nebarví, to snad do dortu, tinktura má barvu krásně fialovou, ale na bavlně dá hnědou anebo fialovou která již zakrátko jde do žlutozelena.
LB: květy žlutá a červenofialová
net: květy, kamenec, béžová
net2: květy, kamenec, béžová
NV: kvetoucí vrcholky, žlutá, oranžová
pfaf: květy a listy, zlatá a hnědá
pfaf: květy po okyselení, červená
pfaf: celá rostlina v alkoholu nebo oleji, červená
pfaf: celá rostlina ve vodě, žlutá
rnet: květy a listy, červená a žlutá
trnet: nať, kamenec, zelená
bot: N-Sa, okraje cest, pole, náspy, dosti často. dá se zaměnit s podobnou
violkou rolní,
Viola arvensis N-Sa, hojná mimo hory, odlišíme je délkou kalicha, u violky trojbarevné kališní lístky nepřesahují květ (při pohledu zepředu nejsou za ním vidět), violka rolní má kalich delší, takže je vidět. Troufám si hádat, že barvičky budou mít podobné a zkusila bych ještě i pěstovanou macešku (violku zahradní)
Viola x wittrockiana.
pfaf: květy, žlutá, zelená a modrozelená
bot: často pěstovaný
pfaf: tanin používán jako barvivo (No details are given about the colour, though it is likely to be some shade of brown.)
bot: N-Po, strom, pobřežní houštiny, podél toků, u rybníků, často jako hlavatá vrba, mladé listy a větvičky hedvábitě chlupaté, stejně tak rub listů Podobná vrba křehká se liší snadno se odlamujícími větvičkami a dospělými listy vždy lysými.
NV: kůra, žlutá a zelená
vrba trojmužná Salix triandra obrázek z Picasaweb
bot: N-H, keř, pobřežní houštiny, břehy vod, bažiny, pozná se podle borky opadávající v plátcích nebo šupinách, okraj listu zubatý se žlázkou na špičce, výskyt roztroušený.
pfaf: borka a mladé listy, žlutá
bot: Po-H, bažinné louky, mokřadní olšiny, roztroušeně, méně dostupná
rnet: listy, žlutá
bot: N-Po, lužní lesy, okraje rybníků, tůní a slepých ramen, roztroušeně až hojně, nejhojněji v jižních částech republiky
rnet: kůra, hnědá, od načervenalé do čokoládové, tříslovina
bot: N-H, keř, štěrkové náplavy, břehy vod, roztroušeně
net (španělská stránka): marrone (asi hnědá)
bot: Po-H, Pa vzácně, břehové porosty, vlhké louky, dosti hojně po celém území, strom, podobná vrbě bílé, od které se liší snadno se odlamujícími větvičkami a dospělými listy vždy lysými.
trnet: kořen, červená
bot: N-Pa, lužní lesy, pobřežní křoviny, od ostatních topolů se pozná bělavou borkou, listy má na rubu bělavě plstnaté
pfaf: borka, žlutá
topol kosníkovitý Populus deltoides
bot: občas pěstován
pfaf: různé barvy z listových pupenů na jaře, zelená, bílá, žlutá, purpurová, červená
topol chlupatoplodý Populus trichocarpa obrázek z marionswcd.net
bot: původní v Americe, občas pěstován
pfaf: listové pupeny, žlutá
rnet: (šiški + ševljuga) nepřeložila jsem, asi šištice, zelená
bot: vzácný, kriticky ohrožený druh C1, pěstuje se
pfaf: žlutá
bot: N-Sa, roste dosti hojně na chudé půdě (např. vysočina), v některých územích se vyskytuje méně, efektivita sběru dobrá
LB: vrcholky nati, žlutá a zelená
net: vrcholky nati, kamenec, žlutá a zelená
pfaf: žlutá
rnet: celá rostlina, žlutá, tříslovina
trnet: nať, zelená
bot: vzácný, silně ohrožený druh C2, zvláště chráněný §3 , pěstování bude náročné
rnet: listy a stonek, černá, tříslovina
bot: roste u nás, ale vzácně a patří mezi zvláště chráněné, dostupnost z vlastní sklizně nebo koupit sušenou
LB: nadzemní části žlutá, zelená a šedá
net: sušené listy, mořidlo se železem, černá
pfaf: listy, žlutohnědá (yellowish-brown), nevyžaduje mořidlo
pfaf: plody, šedohnědá (grey-brown)
rnet: listy, černá
trnet: listy, žlutá
trnet: listy, zelená skalice, černá a šedá
bot: N-Sa, lesy, vřesoviště, skály, hojně, efektivita sběru střední
pfaf: listy a plody se používají jako barvivo
pfaf: plody, černá nebo modrá
rnet: plody, modrá (golubaja) na len
rnet: plody, tmavomodrá (temnosinjaja) na vlnu
trnet: plody, modrá
bot: N-Sa, světlé lesy, vřesoviště, skály, roztroušeně až hojně, v nížinách vzácně, efektivita nižší
pfaf: listy a lodyha, žlutá
pfaf: plody, purpurová